V mediální vřavě kolem obskurního projektu Národní knihovny zaniká to podstatné. Musíme šetřit. Lidé zapomínají na známou a prověřenou věc, že kultura není pro většinu společnosti nezbytná k životu, je to nadstavba, třešnička na dortu. A my si teď nemůžeme dovolit ani ten dort, musíme mít na chleba. Potřebujeme vyrábět, jezdit, obchodovat. Musíme stavět dálnice, parkoviště pro tisíce kamionů a tovární haly. Potřebujeme splavné řeky a výkonné elektrárny.
Každý to přece zná – když se šetří, přestanou se odebírat noviny a časopisy a zruší se podniková knihovna. Nakonec co, když chci něco vědět, podívám se na internet. Nač stavět knihovnu pro „učence“, kteří beztak svá „moudra“ opisují jeden od druhého?
Každý to přece zná – když se šetří, přestanou se odebírat noviny a časopisy a zruší se podniková knihovna. Nakonec co, když chci něco vědět, podívám se na internet. Nač stavět knihovnu pro „učence“, kteří beztak svá „moudra“ opisují jeden od druhého?