Výzkum ostatků zesnulých je nutnou součástí vědecké práce a přinesl klíčové poznatky o lidstvu a jeho historii. Těžko se také pohoršovat například nad mementem mori, které podle cítění své doby vytvořil poloslepý mnich v kostnici sedleckého kláštera. Naprostý nedostatek piety, s nímž moderní vědci vystavili na odiv kamerám tělo zemřelého egyptského mladíka, ovšem zaráží. Ona opakovaně snímaná vzhůru trčící chodidla i tvář s údajně zvláštními zuby přece patřila konkrétnímu člověku.
Turisté, kteří se budou v těsném davu šourat okolo krále pod skleněnou vitrínou, již neublíží svými tělesnými výpary jeho ostatkům tak, jako tomu bylo dosud. Sotva nicméně pochopí něco podstatného o životě a smrti - a to nejenom v případě dávných Egypťanů. A vědci, kteří se těší na zisky ze sklonu části publika k panoptikální podívané, k obecnému prospěchu lidstva zrovna také nepřispívají.
