Podotýkám, že nejsem volič KDU-ČSL. Mám odžito šedesát let a mediální štvanice na pana Čunka je neregulérní hon mladých samců (novinářů) bez životních zkušeností, znalostí a základní etiky soužití na lacinou kořist.
Mohu připustit obnovení šetření „úplatku“ ve výši cca 0,5 mil Kč který udala nevěrohodná paní sekretářka po několika letech od jeho domnělého spáchání. Mohu také připustit valašskou vyčůranost nějakého pana Čunka v té době občana a nepolitika v devadesátých letech při čerpání sociálních dávek. Nemohu ale přijmout nechutnou formu informování ze strany novinářů napříč tzv. seriózními i bulvárními novinami, rozhlasovými stanicemi a TV o panu Čunkovi, místopředsedovi vlády, ministrovi a předsedovi vládní politické strany. Takovou neférovost jsem zažil v dospělosti naposledy při čtení Rudého práva a poslouchání normalizační rozhlasové stanice Hvězda a ČsT když informovaly o disidentech.
Dámy novinářky, pánové novináři – své modely ctnosti si můžete fabulovat v dýmu kaváren. Život je o něčem jiném a věrohodnost dospělých žen a mužů má jiná hodnotová kritéria, než se je snažíte implantovat čtenářům, posluchačům a divákům vy - ale to Vám dojde až s vyšším věkem. Pane Čunku, nikdy jsem Vás na živo neviděl, nesetkali jsme se, ale chlap, který dovede vychovávat čtyři děti nemůže být takový dacan, jakého z Vás dělají rozdychtění novináři.
Rozjitřenost politické scény do které sypete vy novináři pepř a kterou tak umně nyní dmychá parta sociálnědemokratických bafuňářů mi, ač nepamětníkovi, maně připomíná situaci v únoru 1948. Pánové ze ČSSD jsou ( a to mi nikdo nevymluví) neokomunisté prahnoucí po moci za jakýchkoliv okolností a kteří, pokud se ( nedejbože) k moci dostanou, nejprve zatrhnou tipec právě Vám, novinářům.
Mohu připustit obnovení šetření „úplatku“ ve výši cca 0,5 mil Kč který udala nevěrohodná paní sekretářka po několika letech od jeho domnělého spáchání. Mohu také připustit valašskou vyčůranost nějakého pana Čunka v té době občana a nepolitika v devadesátých letech při čerpání sociálních dávek. Nemohu ale přijmout nechutnou formu informování ze strany novinářů napříč tzv. seriózními i bulvárními novinami, rozhlasovými stanicemi a TV o panu Čunkovi, místopředsedovi vlády, ministrovi a předsedovi vládní politické strany. Takovou neférovost jsem zažil v dospělosti naposledy při čtení Rudého práva a poslouchání normalizační rozhlasové stanice Hvězda a ČsT když informovaly o disidentech.
Dámy novinářky, pánové novináři – své modely ctnosti si můžete fabulovat v dýmu kaváren. Život je o něčem jiném a věrohodnost dospělých žen a mužů má jiná hodnotová kritéria, než se je snažíte implantovat čtenářům, posluchačům a divákům vy - ale to Vám dojde až s vyšším věkem. Pane Čunku, nikdy jsem Vás na živo neviděl, nesetkali jsme se, ale chlap, který dovede vychovávat čtyři děti nemůže být takový dacan, jakého z Vás dělají rozdychtění novináři.
Rozjitřenost politické scény do které sypete vy novináři pepř a kterou tak umně nyní dmychá parta sociálnědemokratických bafuňářů mi, ač nepamětníkovi, maně připomíná situaci v únoru 1948. Pánové ze ČSSD jsou ( a to mi nikdo nevymluví) neokomunisté prahnoucí po moci za jakýchkoliv okolností a kteří, pokud se ( nedejbože) k moci dostanou, nejprve zatrhnou tipec právě Vám, novinářům.