Pan Bém totiž porušil základní pravidlo, podle něhož se musí řídit nejpopulárnější politik. Nesmí dělat pokud možno vůbec nic (pobyt v Himálaji je optimální řešení). A pokud už něco dělat nevyhnutelně musí, je třeba, aby to vůbec nebylo vidět. Tuto druhou zásadu primátor dvěma výše zmíněnými akcemi frapantně porušil, a musí teď za to platit.
Další komentáře Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz
Jeho nadměrná aktivita se možná odrazila i na průběhu včerejší pražské konference ODS. Klíčovou událostí byla volba předsedy: ten dosavadní, Jan Bürgemeister, známý průkopník české privatizace (tzv. nálezová forma; zahájil ji pionýrsky ještě v době, která privatizacím krajně nepřála, před listopadem 1989, a vyfásl za to tehdy podmínku), odstupuje. Kandidát byl jediný, Pavel Bém.
První pokus o volbu se příliš nevyvedl, Bém dostal jen 65 z 120 hlasů. trochu to připomíná nedávnou volbu Jiřího Paroubka předsedou ČSSD. Ukázalo se však, oč ODS překonává ČSSD politickou invencí: následoval druhý pokus (účastníci se zřejmě v olympijském víru inspirovali některými sportovními disciplínami) a napodruhé už to vyšlo, pan Bém dostal 82 hlasů ze 103. Gratuluji.
Pražská konference ODS přišla ještě s jednou pozoruhodnou inovací: usnesla se, že prezidentská volba je přímo spojena s vládní koalicí ODS, KDU-ČSL s SZ. To znamená, že pokud by prezident Klaus nebyl znovuzvolen, pražští poslanci ODS budou mít za úkol koalici zbourat. Premiér Topolánek se chabě brání, že prezidentská volba nebyla součástí koaliční smlouvy. Stanovisko pražské ODS zaujme svou lehkou retroaktivitou: pokud volba nedopadne, budou pražští volitelé (a nepochybně nejen oni) reagovat podle známého úsloví „zabili jste mi strejčka, tak tady máte přes držku“.
Klaus ovšem zvolen bude, a to bez ohledu na tuto zvláštní pražskou iniciativu: má totiž nejspíš slušnou rezervu sympatizantů i mezi voliteli KSČM.
