Revoluční tradice tohoto druhu mají velkou přitažlivost i pro Ficovy české soudruhy, totiž přátele. Předseda Paroubek průběžně oznamuje, které zákony, jež vládní koalice prosadila proti vůli opozice, hned po svém nástupu k moci zruší. Budou to, jak se zdá, všechny. Pak se budeme řídit selským rozumem, který doporučují v Právu. Selský rozum se konec konců bez zákonů obejde. Přinejmenším na čas.
Další komentáře Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz.
Zbojnickou techniku hodlají sociální demokraté otestovat na citlivém místě reformy veřejných financí, totiž na poplatcích u lékaře (názorný případ, protože občan musí fyzicky sáhnout do peněženky). Útok je veden ze dvou stran: občané nemají platit, protože je to v rozporu s ústavou. Zatímco v buržoazní demokracii rozhoduje o tom, co je v rozporu s ústavou, soud, ve zbojnické demokracii selský rozum. Pacienti se nemusí bát, protože se jim za vzdor vůči vrchnosti nic nestane (nemohu si pomoci, ale cítím za tím zdůvodnění: protože je u nás mj. i díky nám tak veliký bordel). A lékaři nemají vybírat. Průkopníkem lékařského vzdoru je bývalý náměstek dr. Ratha a ředitel nemocnice ve Vrchlabí Dryml (zbojnické tradici se vždycky dařilo v horách). I on se řídí selským rozumem: protože lékař si má poplatek vybraný podle zákona ponechat, může s ním naložit libovolně, tedy ho např. „jakoby“ pacientům, aspoň těm nejpotřebnějším (nezletilcům a seniorům) vrátit, to znamená ho nevybrat vůbec. Tím je naplněna druhá část zbojnické zásady, chudým dávat. Protože z jakoby vybraného a vzápětí jakoby darovaného poplatku lékař neodvede daň, naplní se i část první, totiž bohatým (v tomto případě státu) brát.
České sociálně demokratické zbojnictví má jen jedinou stinnou stránku: je na něm bohužel příliš vidět, že domácí tradicí, o niž se může opřít, není Jánošík, nýbrž Babinský.
