Koncem října r. 2005 jsme se s mojim manželem a početnou skupinou vraceli z dovolené na Kypru. Do autobusu přistoupil pan Jan Švejnar.
Poznala jsem ho, protože jsem jeho fotto viděla u odborných článků v novinách. Jak v autobuse, tak i na letišti si nikoho nevšímal a tvářil se velmi povýšeně. Velmi mě překvapilo, že tento muž, který žil v cizině, se uchází o funkci prezidenta. Při získávání amerického občanství pronesl přísahu: “Přísahám, že se zcela vzdávám a zříkám oddanosti a věrnosti cizímu vládci a státu, kterého jsem byl poddaným nebo občanem!“
Vzdor tomu se uchází o tak významnou funkci. Není zárukou, že bude hájit naše zájmy! Takového prezidenta nechceme!
PS: Autorka článku, nyní žijící v Praze, byla odsouzená za nelegální odchod z Československa v roce 1968 a spolu s manželem Oldřichem
Štěrbáčkem, politickým vězněm z 2.sv.v., žila v emigraci ve
Švýcarsku. Nikdy se českého občanství nevzdala!
Poznala jsem ho, protože jsem jeho fotto viděla u odborných článků v novinách. Jak v autobuse, tak i na letišti si nikoho nevšímal a tvářil se velmi povýšeně. Velmi mě překvapilo, že tento muž, který žil v cizině, se uchází o funkci prezidenta. Při získávání amerického občanství pronesl přísahu: “Přísahám, že se zcela vzdávám a zříkám oddanosti a věrnosti cizímu vládci a státu, kterého jsem byl poddaným nebo občanem!“
Vzdor tomu se uchází o tak významnou funkci. Není zárukou, že bude hájit naše zájmy! Takového prezidenta nechceme!
PS: Autorka článku, nyní žijící v Praze, byla odsouzená za nelegální odchod z Československa v roce 1968 a spolu s manželem Oldřichem
Štěrbáčkem, politickým vězněm z 2.sv.v., žila v emigraci ve
Švýcarsku. Nikdy se českého občanství nevzdala!