Již dvakrát pan Zvěřina odsoudil analýzu dopadů vládní reformy na rovnost mužů a žen koalice proEquality (4.1., 14.1.2008), aniž by ji kdy četl. LN o ní veřejnost ani neinformovaly. Rovnou tak určily, kdo má patent na pravdu.
Naše závěry jsou přitom snadno ověřitelné. Stručně, na reformách vydělají lidé s vysokými příjmy a majetky, vesměs muži, a zaplatí je lidé s nízkými příjmy, především ženy. Na snížení přímých daní například výrazně vydělají lidé s nadprůměrnými příjmy (71 % mužů) či podnikatelé (73 % mužů).
Poplatky ve zdravotnictví, zvýšení nepřímých daní a související růst životních nákladů dopadnou na sociálně slabé skupiny – na důchodce, matky-samoživitelky a lidi s nejnižšími příjmy. Důchody žen (56 % všech důchodců) jsou o 20 % nižší než důchody mužů. V roce 2005 bralo 80 % žen důchody do 7 500 Kč, 94% mužů nad 7 500 Kč. Samoživitelek je čtvrt miliónu a více než 80 % žen bere podprůměrné mzdy. Nemocnost žen je vyšší a jsou častěji hospitalizovány atd.
Postavení žen zhorší i změny podpory v mateřství a rodičovství. Mnoho žen ztrácí nárok na peněžitou pomoc v mateřství (studentky, nezaměstnané, podnikatelky) a stávající se matkami 2. kategorie. Ještě více matek nebude mít možnost volby ze tří variant čerpání rodičovského příspěvku (v 99 % čerpají ženy). Volba bude výsadou žen s vyššími příjmy. Začnou-li jej čerpat otcové, jak radí MPSV, dále se zvýší závislost žen na mužích.
Stávající nerovnosti mezi ženami a muži, které reformy prohlubují, vyplývají z nastavení systému. Zvažovat a mírnit dopady reforem na ženy a muže je povinností vlády vyplývající z mezinárodních závazků i jejích vlastních pravidel (viz Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti žen a mužů). Vláda nekoná a její práci supluje nevládní sektor.
Zvěřinovi to vadí. Analýzu shledal „nedůvěryhodnou a metodologicky pochybnou a nekonzistentní“, ač ji nikdy neviděl. Sám se tak usvědčil z neprofesionality a vědomého faulu.
Naše závěry jsou přitom snadno ověřitelné. Stručně, na reformách vydělají lidé s vysokými příjmy a majetky, vesměs muži, a zaplatí je lidé s nízkými příjmy, především ženy. Na snížení přímých daní například výrazně vydělají lidé s nadprůměrnými příjmy (71 % mužů) či podnikatelé (73 % mužů).
Poplatky ve zdravotnictví, zvýšení nepřímých daní a související růst životních nákladů dopadnou na sociálně slabé skupiny – na důchodce, matky-samoživitelky a lidi s nejnižšími příjmy. Důchody žen (56 % všech důchodců) jsou o 20 % nižší než důchody mužů. V roce 2005 bralo 80 % žen důchody do 7 500 Kč, 94% mužů nad 7 500 Kč. Samoživitelek je čtvrt miliónu a více než 80 % žen bere podprůměrné mzdy. Nemocnost žen je vyšší a jsou častěji hospitalizovány atd.
Postavení žen zhorší i změny podpory v mateřství a rodičovství. Mnoho žen ztrácí nárok na peněžitou pomoc v mateřství (studentky, nezaměstnané, podnikatelky) a stávající se matkami 2. kategorie. Ještě více matek nebude mít možnost volby ze tří variant čerpání rodičovského příspěvku (v 99 % čerpají ženy). Volba bude výsadou žen s vyššími příjmy. Začnou-li jej čerpat otcové, jak radí MPSV, dále se zvýší závislost žen na mužích.
Stávající nerovnosti mezi ženami a muži, které reformy prohlubují, vyplývají z nastavení systému. Zvažovat a mírnit dopady reforem na ženy a muže je povinností vlády vyplývající z mezinárodních závazků i jejích vlastních pravidel (viz Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti žen a mužů). Vláda nekoná a její práci supluje nevládní sektor.
Zvěřinovi to vadí. Analýzu shledal „nedůvěryhodnou a metodologicky pochybnou a nekonzistentní“, ač ji nikdy neviděl. Sám se tak usvědčil z neprofesionality a vědomého faulu.