Není to první nehoda, která občanské demokraty postihla. Před nedávnem vyšlo najevo, že několik poslanců ODS podepsalo petici, pod níž se objevila i jména lidí, kteří bývají považováni ze extrémisty. (Samotná petice žádné extremistické teze neobsahuje a jejím problémem je spíš neurčitost některých formulací, zejména ohledně národa a vlasti, která může extremisty přitahovat). Někdy před třemi lety se předseda OPDS sešel s vedením krajně nacionalistické Národní strany, kde prý měla být řeč o případné volební spolupráci. Topolánek se pak rychle od nacionalistů distancoval. A konečně zhruba v téže době tajemník čestného předsedy ODS na Hradě zdvořile poděkoval téže Národní straně za podporu v postoji vůči EU.
Další komentáře Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz.
Dalo by se říci, že s výjimkou toho posledního šlo o drobné patálie bez nějaké velké dohry. Přesto signalizují jistou nejasnost, která v ODS panuje, pokud jde o nacionalismus, vztah k Evropě a k světu. Nejde přitom jen o křesťanské konzervativce, ale i o „nacionální liberály“ typu Jana Zahradila, posedlé chorobnou a absurdní nenávistí k Německu a k EU.
Všechno začalo zvláštním uměním Václava Klause přehánět: z národní myšlenky, k níž se ODS přihlásila hned po svém vzniku, udělal populistickou modlu. Stres, který v ODS nabudil „sarajevský atentát“, vedl k zhrubnutí a zprimitivnění stranické ideologie i toho, jak čelní politici strany vystupovali na veřejnosti. Poznamenává je ostatně dodnes: i premiér Topolánek, který se celkem poctivě pokusil v praxi změnit nulový koaliční potenciál strany, si v některých excesech nese tohle neblahé dědictví.
Extrémní nacionalismus a izolacionismus lze jen velmi těžko spojit s euroatlantickou orientací. Je málo sporné, že základní význam pro nás mají vztahy s USA. Stejně důležité je zůstat součástí Evropy, i když v lecčems nesouhlasíme. A úplně nejdůležitější je zbavit se primitivních buranských manýr, zděděných z devatenáctého století, kdy se středoevropský nacionální liberalismus začal pozvolna posouvat směrem k fašismu a nacismu.
ODS je jedna ze dvou našich nejsilnějších stran. Pokud se neoprostí od náběhů k extremismu, odradí zbytečně spoustu lidí a svůj zápas s levicí prohraje.