Matadoři ČSSD od Paroubka po dr. Ratha ho mají přečteného a získávají snadné body. Je to ovšem Topolánkova profesní slabina. Zneužívat jí mi připadá poněkud zbabělé – při této corridě mají totiž toreadoři jistotu, že je býk nemůže v nestřeženém okamžiku nabrat na rohy a natrhnout jim pozadí.
Klasický případ se odehrál včera: dr. Rath (kdo jiný) si vybral za cíl nejen premiéra, ale i jeho partnerku (podobně jako v případu Macek; zdá se, že mu už otrnulo). Uvedl Topolánka a paní Talmanovou jako příklady těch, jimž je šita na míru nová daňová reforma. Navíc jakoby z nepozornosti nazval Talmanovou „paní Toplánkovou“). Topolánek se neudržel a řekl to, co by si o dr. Rathovi pomyslil leckdo, ale nechal by si to z dobrých důvodů pro sebe. Následovala vášnivá debata o tom, kdo z obou pánů víc fixluje při golfu, a premiér Topolánek předvedl, že neumí pořádně německy.
Další komentáře Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz.
Za staré monarchie bychom byli podobných scén ušetřeni: hned po prvním Rathově výroku by následovalo vyzvání na souboj (což učinil např. předlitavský premiér Badeni, když ho jakýsi německý nacionál v rozpravě nazval polskou sviní nebo tak nějak podobně); obávám se, že žít v té době, asi bych se neubránil držet panu premiérovi palce, aby měl dobrou mušku. Takže dobře, že v té době nežijeme, pan dr. Rath je taky můj bližní a nemusím se obtížit hříchem.
To, že jsme se zbavili barbarských zvyků minulosti, má však i svou stinnou stránku: mj. v důsledku podobných scén si podle agentury STEM 77% lidí myslí, že dnešní čeští politici nejsou čestnější a poctivější než ti předlistopadoví (průzkum nebyl zjevně pořizován na výslovnou objednávku ČSSD, i když tak trochu vypadá). To je ovšem jakési nedorozumění: předlistopadoví „politici“ nebyli žádní politici, ale političtí zločinci a vlastizrádci. O těch nejhorších z dnešních se dá říci (komunisty nechávám stranou), že jsou křiváčtí hajzlíci nebo nevychovaní burani (uvádím to jen jako příklad, nikoho nejmenuji).
Poučení z případu je dvojí: premiér Topolánek bohužel ve zcela triviálních situacích selhává. Pokud s tím něco neudělá, může ho problém stát premiérské křeslo, lid je na to citlivý. Věc má i svůj rub: něco by se sebou měli dělat i jeho oponenti, jenže ty to samozřejmě ani nenapadne.
