A dál: adresoval by romantik, který chce zůstat v anonymitě, své zásilky do parlamentní podatelny, kde je prohlídnou rentgenem? Asi ne. Ledaže by mu právě o to šlo. Ledaže by skutečnými adresáty nebyli nezávislí volitelé, ale my, veřejnost.
Ale třeba to náš romantik myslel upřímně. Čeho dosáhl?
Za prvé jsou teď dotyční volitelé chodícím argumentem pro tajnou volbu. Za druhé jsou teď pro sociální demokraty radioaktivní – v parlamentních kuloárech se jim budou úzkostlivě vyhýbat, aby nevznikl ani stín podezření na nátlak. A za třetí, pokud by teď, po všech výhrůžkách, změnili názor a nehlasovali pro Klause, je to, jako by si dali do novin inzerát: O prezidentovi této země rozhodly výhrůžky a já jsem srab.
Tak jako dopisy s kulkami ukazují jedním politickým směrem, únik záznamu z hotelu Savoy ukazuje zase směrem druhým. Obě akce ovšem mají něco společného: stopy účasti policejních složek.
Někdo by měl opravdu jít bručet. Jenže pokud nám příslušné orgány předhodí nějakého viníka, bude to nejspíš zas nějaký agent Citron.
Ale třeba to náš romantik myslel upřímně. Čeho dosáhl?
Za prvé jsou teď dotyční volitelé chodícím argumentem pro tajnou volbu. Za druhé jsou teď pro sociální demokraty radioaktivní – v parlamentních kuloárech se jim budou úzkostlivě vyhýbat, aby nevznikl ani stín podezření na nátlak. A za třetí, pokud by teď, po všech výhrůžkách, změnili názor a nehlasovali pro Klause, je to, jako by si dali do novin inzerát: O prezidentovi této země rozhodly výhrůžky a já jsem srab.
Tak jako dopisy s kulkami ukazují jedním politickým směrem, únik záznamu z hotelu Savoy ukazuje zase směrem druhým. Obě akce ovšem mají něco společného: stopy účasti policejních složek.
Někdo by měl opravdu jít bručet. Jenže pokud nám příslušné orgány předhodí nějakého viníka, bude to nejspíš zas nějaký agent Citron.
