Usnesení celostátního výboru KDU- ČSL nedává Mirku Topolánkovi mnoho možností. Ostatně on sám návrat do vlády Jiřímu Čunkovi garantoval naposledy v den znovuzvolení Václava Klause.
Jenže na samotné jmenování se těší jen pan Čunek a pár lidovců. Ostatní se musejí obávat, že dojde na výměnu Čunek za Schwarzenberga. Přesto, že Martin Bursík začátkem měsíce tvrdil, že takovou možnost svým jednáním vyloučil, opak vyplývá ze včerejšího rozhovoru, jejž ministr zahraničí poskytl Hospodářským novinám.
Proč lidovci na ministerském postu pro předsedu tak lpějí? Vždyť jako konzervativci by si snad mohli vzpomenout na osvědčený postup z minulé vlády. Tehdejší předseda strany Kalousek se zuřivě bránil možnosti, že by účinkoval ve Špidlově vládě jako ministr. Raději se zabydlel v čele rozpočtového výboru sněmovny. Zajímavé je, že straně to tehdy nevadilo. Nynější tlak nelze vykládat jinak než jako touhu pana Čunka po místu ve vládě.
Situace po pravdě řečeno trochu jiná než „za Kalouska“, předseda Čunek není poslancem, ale senátorem a v Senátu se post se značným vlivem na exekutivu hledá těžko. Nehledě ke skutečnosti, že pan Čunek by třeba předsedu rozpočtového výboru dělat nemohl, neboť tato funkce vyžaduje nezpochybnitelné schopnosti. Čili opevnění se v budově ministerstva a obklopení se aparátem je pro předsedu KDU nutností.
Je zvláštní, že strana, která vyšla z volby prezidenta nepoškozena, protože „nezatýkala a neznásilňovala“ své volitele, tento bonus anuluje unáhleným a hlasitým domáháním se přislíbených funkcí. Proč to lidovci a jejich předseda nemohou vydržet ještě pár dní bez MMR? To ví asi jen oni. „Vítězství“ nad nepřejícími Pražáky, jak líčí předsedovy odpůrce pročunkovská bojůvka, stranu jednoznačně poškodí. Oslabí vládu i koalici a nakonec i mezi voliči se budou příznivci „Vsetínského čističe“ hledat daleko hůř.
