Plzeň jako test

Posledním akcím tohoto druhu dokázal zabránit dvojím způsobem - buď na poslední chvíli našel právní kličku proti oznamovatelům (Praha, 10. listopadu), nebo pochod zakázal primátor (Plzeň, 19. ledna). Dnes ovšem vyrazí náckové na marš, zatímco státní správa bude jen čekat na nějakou záminku k zásahu. Je to opravdu dobře?

Z vyššího principu mravního je to samozřejmě špatně. Zlu se ustupovat nesmí a z oznamovatele pochodu zlo čiší. Nezaklíná se Hitlerem, nehajluje, nehonosí se svastikou, ale urputnost, s níž trvá na trase kolem plzeňské synagogy, není náhodná. Až podezřele připomíná mentalitu gangu označujícího „své“ území. A je náhoda, že si národovci nárokují právě svatostánek těch, v nichž vidí cizorodý prvek? Proč tedy jejich akci nezakázat? Protože tak rozhodl soud. Protože soud konstatoval, že plzeňský primátor Rödl svým zákazem lednového pochodu porušil zákon. Tak funguje právní stát. A jsme-li zvyklí slýchat skuhrání na právní stát od lidí spjatých se jmény Cibulka nebo Hučín, připravme se na totéž ze strany aktivistů dobré vůle: Jak může právní stát povolit provokaci zla? Právě proto, že je právním státem.

Ačkoliv primátor Rödl v lednu zákon porušil, sklidil občanský potlesk - konal v nebezpečí z prodlení, když zákonné prostředky byly vyčerpány. OK, bylo to výjimečné, šlo o výročí židovských transportů z Plzně, byla to prostě symbolika a provokace do očí bijící. Ale udělat z porušování pravidel (zákona) obecné pravidlo? To právní stát nepřipouští, i když se to nelíbí mnohým z těch, kteří se jindy právního státu dovolávají.

Dnešek nebude hezkým dnem. Televizní záběry nácků pochodujících podle zákona Plzní jistě obletí Evropu a nedají Česku dobré vysvědčení. Ale ještě horší by bylo porušit rozhodnutí nezávislého soudu. Zachovají se náckové nebezpečně? Tak ať je rozežene policie. Představují nebezpečí pro společnost? Tak ať jejich spolek zakáže soud. Ale rozehnat je už předem může dnes pouze orkán Emma. Kéž by.