Lidovky.cz

Každá mince má dvě strany

Názory

  18:35
Ad LN 3. 3.: Neuvěřitelné svědectví o ztrátě zábran
Označit odškodnění za nevydařenou interrupci jako „bestiální“ je velmi nepřiměřené a ukvapené. Žena, která otěhotněla ve svých osmnácti letech s o dva roky mladším přítelem, měla nejspíše pádné důvody, proč se rozhodla tento zákrok podstoupit.  V situaci kdy mladá dívka nemá ukončené vzdělání a necítí se být zralá a zabezpečená natolik, aby vychovávala vlastní dítě, nastává situace, kdy se musí rozhodnout, jestli dítě mít či nemít. Pokud si někdo zvolil variantu dítě nemít a šel na interrupci, každý by předpokládal, že ho opravdu mít nebude. Z pohledu ženy si dokážu představit, že tímto způsobem mohlo dojít k psychické újmě nejen na straně matky, která se nejdříve připravila na ztrátu plodu a ve chvíli, kdy už na potrat bylo pozdě, zjistila, že je stále těhotná (jeden plod ze dvou se zachoval), tak na straně dítěte, které tento zákrok „přežilo“.  Břímě vysvětlit fakt, že dítě přežilo jen „náhodou“ leží jen na matce. Na otázku, jestli se stát či nestát matkou si nynější matka odpověděla „ne“. Bylo to její svobodné rozhodnutí, na které měla právo a tím, že se interrupce stoprocentně nevydařila, se matka ocitla v tíživé životní situaci, a proto soudím, že slovo bestiální, zde není zcela na místě. Každá mince má dvě strany a odsoudit matku beze snahy se vžít do situace, ve které se nacházela, nepovažuji za správné.   
Autor:
Témata: interrupce
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.