Naši zákonodárci nám „povedenou“ volbou členů mediálních rad ukázali, že jim může být litera zákonů, které sami schvalují, zcela ukradená. Jede se dál jako doposud. Noví radní byli vybráni na základě zákulisních čachrů a to, jestli vůbec splňují zákonné předpoklady, je zcela vedlejší. Hlavně, že se v mediálních radách dodržují nepsané „stranické“ proporce, tak aby každý radní věděl, komu vděčí za svůj „vedlejšáček“ a za jakou stranickou barvu bude příštích šest let kopat. „Veřejnoprávní“ média tak budou i v budoucnosti předmětem tlaků a nechutných tahanic, které tak dobře známe z „televizní krize“ a „krize Radiožurnálu“. Ta poslední (středeční) volba však lámala i některé dosavadní rekordy.Nová radní Rady ČT paní Makrlíková porušuje zákon hned 2x. Pracuje pro veřejnou správu a privátní masové médium, což zákon výslovně zakazuje. Navíc budou mít z jejího zvolení určitě velkou „radost“ pracovníci ČT, se kterými má Makrlíková ještě otevřené účty z televizní krize. Výsměchem veřejnoprávnosti je fakt, že několik radních z obou rad pracuje pro soukromá masová média, chce ale kontrolovat média veřejnoprávní. Jaký zájem asi tito radní mohou mít na prosperující a nezávislé televizi či rozhlasu ? Vždytˇkaždý veřejnoprávními médii znechucený divák či posluchač je potenciálním klientem médií soukromých ! Nejvíc zarážející je ale fakt, že v radách kromě všelijakých mediálních profesních „turistů“ a bývalých pracovníků či politických insiderů v podstatě nenajdete osobu nejdůležitější : posluchače a diváka, pro kterého údajně rozhlas a televize pracují a který si svá veřejnoprávní média platí.