Je to svým způsobem logické: je součástí nepříliš oblíbené a nepříliš stabilní koalice a její preference se pohybují velmi blízko hrozivé pětiprocentní hranici. V zájmu sebezachování zaútočili na nejsilnějšího koaličního partnera současně ze dvou velmi rozdílných pozic.
Další komentáře Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz.
Sám od sebe se nabízí sociální populismus, vstřícný k opozici. Cílem je Julínkova zdravotní reforma. Je k ní jistě možné mít tisíc a jednu výhradu, ale snaží se vypořádat s tím, že se ve zdravotnictví spotřebovává víc peněz, než se do něj nalévá: problém, který se úplně populisticky řešit nedá a řešitel se současně vystavuje populistickým atakům.
Zároveň je Julínkovi těžko vyčítat, že mu jde o to, aby pacient nebyl jen trpný objekt péče, ale aspoň trochu respektovaný zákazník: toho lze těžko dosáhnout jinak, než že zdravotnické instituce a pojišťovny získají nějakou autonomii a budou moci samy o sobě rozhodovat. Lidovci chtějí obojí přiškrtit. Požadavek na omezení poplatků u lékaře přitom ve veřejnosti jistě zabere. Touto vlídnou tváří se KDU-ČSL obrací k široké veřejnosti.
K tvrdému voličskému jádru se obrací zachmuřená tvář katolických fundamentalistů. Spolehlivé téma jsou potraty. Jistě není v pořádku, že se u nás chodí ke gynekologovi jako v zubaři. Taky není pravda, že by si žena mohla s nenarozeným dítětem dělat, co jí napadne, početí je závazek. Je pouze sporné, zda se tahle situace dá vyřešit, brutálně řečeno, buzerací. Proč mají mít do potratu co mluvit otcové dítěte včetně těch, kteří např. ženu předtím opustili a mají s ní nevyřízené účty. Proč nemůže postoupit umělé oplodnění žena, s níž se předtím manžel nebo partner rozešel, protože dospěl k názoru, že nemůže mít děti? A už vidím rodiče, kteří své šestnáctileté dceři, která si nedávala pozor, nařizují: potrat? Ani náhodou! Lidovecké návrhy jsou sice jednoduché, ale zároveň nelidské a hloupé.
Nejsmutnější je, že KDU-ČSL, tísněna hrozbou volebních neúspěchů, znovu projevuje neschopnost loajálního politického chování. Dává za pravdu tvrdému odsudku, který o ní kdysi utrousil Miloš Zeman. A přináší další argument pro ty, co tvrdí, že korektnost v politice se nevyplácí: tj. že politika je svinstvo.
Existuje ovšem ještě optimistická možnost: totiž ta, že se jí to nevyplatí.
