Na rozdíl od šéfa MOV pana Roggea se nedomnívám, že olympiáda se ocitla v krizi až teď. Ocitla se v ní už dávno před tím, v době, kdy představitelé MOV zavírali oči před státem řízeným dopingem v bývalých socialistických zemích. A plynule do ní zapadala čím dál hlouběji v dobách následujících, kdy se dostala do vleku peněz. Už dávno nejsou olympijské hry oslavou sportu, ale pouze bojem o to, kdo si z nich odnese větší balík.