Vážená redakce,
vážený pane redaktore,
vzhledem k pobytu v zahraničí zasílám teprve nyní dopis - mou reakci na článek "Případ utajovaných raket", který byl otisknut v LN ve středu 4.6.2008, strana 11.
Velice si cením, že LN a pan redaktor ČRo-7 věnovali prostor problematice, která by v zájmu historické pravdy měla být pravdivě zodpovězena. Problematikou jaderné munice a zda se kdykoli nacházela na čs. území se zabývám ve svém volném čase již řadu let, nicméně vždy, když se objeví článek či reportáž na toto téma přinášející "zaručené" informace jsem poněkud rozhořčen.
Můj postoj, vycházející nejen ze studia literatury a dokumentů, řady svědectví, expedic, návštěv řady lokalit a "jaderných" facilit atd. je nejbližší názoru dr. P.Luňáka. Při dnešním stupni poznání nejsme schopni podat jednoznačnou a fakty podloženou odpověď, a jsem skálopevně přesvědčen, že není toho schopen nikdo v ČR. Veškerá "zaručená tvrzení" jsou pouhé spekulace či teorie. Nechci a ani není zde prostor vše podrobně probrat. Stručně: existují fakta svědčící "pro" přítomnost jaderné munice na čs. území, ale stejně řada faktů svědčících "proti".
Při znalosti přísných základních pravidel a zásad nakládání s jadernou taktickou municí v době míru, která platila v SSSR a teda i satelitních státech, je oficiálně vyloučeno, aby gen. E.A.Vorobjev, byť velitel Stř. skupiny vojsk SA v ČSSR (představující vojenskou sílu jedné armády), měl jednoznačnou informaci. Určitě stejně jako vybraná generalita ČSLA věděl mnohé, řada činností v tom transportů se nacvičovala, ale nebylo možné, aby jim bylo známo, zda se jedná o cvičné hlavice či pumy, cvičné funkční imitace nebo faktickou zbraň. O tom věděla Moskva (konkrétně 12. GUMO = 12. hlavní správa MO SSSR) a pak úzký okruh osob přímo ve skladech předurčených pro skladování jaderné munice (Bělá pod Bezdězem-Jzová, Červený Újezd u Bíliny, Míšov-Borovno), které byly ve výlučné podřízenosti 12. GUMO v Moskvě. Zda tyto sklady byly kdykoli zavezeny faktickou jadernou taktickou municí, na jak dlouho atd. mohou jednoznačně odpovědět pouze archívy 12. GUMO. Ty jsou a zřejmě dlouho ještě
budou nepřístupné.
Ke tvrzení, že v roce 1983 do ČSSR přibyly další jaderné zbraně - rakety středního doletu SS-20. Musím konstatovat NEPRAVDA. Mobilní raketové systémy středního doletu SS-20 (v sovětském označení RSD-10 nebo 15Ž45 Pioněr) nikdy neopustily území SSSR. Proč také? Díky doletu 5000 km mohly zasáhnout ze západní části tehdejšího SSSR až Island.
Na sklonku roku 1983 byly v ČSSR (Hranice a vojenský výcvikový prostor Libavá) rozmístěny mobilní raketové systémy kratšího doletu čili operačně taktické raktery SS-12 (sov. označení: OTR-22 nebo Temp-S nebo 9K76). Podrobněji o této raketové technice a také historii jejího pobytu v Československu pojednává článek, který jsme s kolegou letos publikovali v odborném měsíčníku ATM č. 3/2008 a č. 4/2008.
Na závěr, zdvořile prosím, zda mohu dostat odkaz na zdroj, odkud bylo čerpáno v článku citované vyjádření gen. Vorobjeva.