Lidové noviny otiskly dne 19. 6. 2008 článek pana Klimeše s názvem „Nejen kuřimské otázky“. Jak je jeho dobrým zvykem, opět napadl Fond ohrožených dětí, tentokrát pro údajnou sekundární viktimizaci. Prý oba chlapce viktimizujeme tím, že je hermeticky izolujeme od tety Gabriely a prarodičů Mauerových. A světe div se, nelíbí se mu ani, že spolupracujeme s otcem. Holt panu Klimešovi se nezavděčíme. Možná zapomněl, že už rok trvá soudní zákaz kontaktu dětí s rodinou Mauerových a že otci byl styk povolen. Jako psycholog by nám mohl poradit, jak máme s tou viktimizací skončit a neporušit soudní nařízení. Možná by pan Klimeš ale udělal nejlépe, kdyby se v kuřimské kauze zdržel komentářů. Není to tak dávno, co tvrdil, že "Anička" je nemanželské dítě Kláry Mauerové, zcela vyčerpané péčí o zlobivého Ondru, že z její strany to byl exces a že se jedná o tzv. "soft" neboli měkké týrání. Možná by se pan Klimeš měl nechat svázaný a nahatý zavřít do komory bez oken, jíst ze země a spát na betónu. Možná by brzo přišel na to, že moc „soft“ to není. Možná by pak netvrdil, že je to totéž, co pobyt v kojeneckém ústavu, a přiznal by si, že jeho úvahy jsou občas mimu mísu.