Problém je v tom, že Němec se svou výpovědí přichází velmi pozdě a jenom naznačuje. Žádné důkazy nemá.
Také se rozmluvil až po tom, co v první instanci prohrál spor o svou čest a kvůli Benešové mu zůstala nálepka justičního mafiána. To zabolí. Ale fakta hovoří jasně. Při vydání prince se mnohem víc než Benešová angažovali lidé kolem exministra Němce a uspěli. Zda Sáního Benešové pouze zdarma vyfoukli, teď Němcovi věřit můžeme, ale nemusíme.
Stejně jako Němec se navíc můžeme ptát, zda se Sání nemohl stát předmětem obchodu se zámožnou královskou rodinou z Kataru. Na druhé straně transakce nemusela být Benešová, ale ti, jimž se podařilo prince vyexportovat. A nemuselo jít hned o ropu. Princ se dá prodat i pod cenou.
Dokud Němec nepřinese pro svá tvrzení důkazy, bude to jen jeho další marná snaha zbavit se nepříjemné nálepky.
Princ na prodej
Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec nabízí alternativní výklad historie případu katarského prince Hámida bin Abdala Sáního. Z rozhovoru, který Němec poskytl LN, vyplývá, že si prince stíhaného v Česku pro mravnostní delikty mohla pro sebe „šetřit“ bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Stopy prý vedou až k impériu Karla Komárka, který by rád nakupoval ropu na Blízkém východě...
