Lidovky.cz

Násilí je jen jedno

Názory

  21:23
Ad LN 15. 8.: Jinak než silou to Rusko neumí
Prali jste se někdy jako děti? Mezi sourozenci ?Ve škole ? Jestli ne, nevíte o poučení.které ze rvaček plyne, jestli ano, víte moc dobře, že  vyhrává vždycky ten silnější, případně úskočnejší. Je možné přednést spor rodičvské  či učitelské autoritě, ten siln ější a nespravedlivý může  být pokárán, ale boule a modřiny má ten slabší. On každý ten násilník má svůj motiv k  činu, ať už chvály -- či zatraceníhodný a ten  slabší jej  chtě nechtě nakonec musí respektovat. Odehrává se  to už mezi dětmi, dospělými, jedinci i skupinami. Opravdový  malér ale nastává, střetávají-li se takhle celé národy, země,kontinenty a ten malér spočívá zejména v historickém hodnocení násilných skutků. Proč jeden  vojevůdce, císař, hlava státu je  za násilné jatky někdy a někde oslavován a jiný a jinde zatracován?  Proč jásáme nad důkazy římských okupantů na našem území ? Proč si  přehráváme  bitvu u Slavkova ? U Hradce ?Proč vyznamáváme vrahy, kteří vraždí pod jednou záminkou, jako hrdiny a jiné vrahy s pohnutkami, které nám připadají nízké, tvrdě trestáme ? Všichni mají jeden společný výsledek: mrtvé bližní.  Dokud máme  tak rozdílný, tak vskutku dvojí metr na posuzování násilí vpravo či vlevo, neměli bychom se k násilí vůbec vyjadřovat. Měli bychom si vzít za své přesvědčení, že násilí je jen jedno a odsuzovat je, ať je v jakékoliv podobě, míře či v čase. Vím, uskutečnění je utopií, člověk si to zlo nese v sobě a nechává je propuknout pod záminkou  tu vlastní slávy ( Cézar), tu sociálních aspektů (Napoleon), pocitu urážky majestátu( Franz Josef II), rasové čistoty ( Hitler), společného vlastnictví výrobních prostředků( raději se nezmiňovat),  no a teď je to zase vlastnictví naftových pramenů, v budoucnu třeba území na Marsu-- bude to pokračovat dál, pokud bude na této zemi člověk. My,  prostý lid,  jsme v těchto hrách pouhým davem statistů, jímž je dovoleno sehrávat jen úlohu obětí. Komu z mocných to říci ? S konkrétním návrhem na opatření přišel kdysi Kristus, ovšem s tím výsledkem, že ho přibili na dvě zkřížená břevna a ještě probodli.Člověk bez toho násilí asi prostě nemůže být.
Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.