Baroš udělal něco, co by Mirek Dušín označil za „nečestné a nesportovní“. Vyjednal si od Tlustého deset milionů ze státní kasy za to, že ve volební kampani v roce 2006 zapózuje na billboardu ODS jako figurant. Jenže co je na tom „nečestného a nesportovního“ z českého pohledu roku 2008? Čím byl Barošův tah horší než „přihrávky“ poslanců jejich regionům, lvím dílem sportovcům, při každoročním ladění státního rozpočtu? My si teď vlastně užíváme dvojí luxus. Za prvé víme, že Baroš ostrouhal a státní kasa zůstala celá. Za druhé si můžeme na Baroše ukazovat prstem jako na odhaleného. Tušíme ale vůbec, na kolik jiných fotbalistů bychom mohli ukazovat prstem kvůli „porcování medvěda“?
Když noviny píší o detailech rozpočtu, o položkách mířících na ten či onen stadion, Češi trafiky neboří. Proč by teď měli jít na barikády kvůli tomu, že Baroš chtěl pumpnout stát - a navíc neuspěl? Pro národ je prostě smolař.
Když noviny píší o detailech rozpočtu, o položkách mířících na ten či onen stadion, Češi trafiky neboří. Proč by teď měli jít na barikády kvůli tomu, že Baroš chtěl pumpnout stát - a navíc neuspěl? Pro národ je prostě smolař.
