Povel presidenta k boji byl nutný. Kdyby jej neučinil infiltrace, vyhánění Jihoosetínců, rozdávání ruských pasů, rozklad státu by pokračoval později i mimo Jižní Osetii. S jídlem roste chuť, která se u Rusů v této oblasti projevuje tradičně tak, že vyjednávat nechtějí a prosazují potichu násilím pouze svůj cíl. Z tohoto hlediska vidím Sakašviliho čin jako alarm, vzbouření se, jako výkřik, jak upozornit svět na tichý zábor a pozvolný rozklad celé země.
Byl to čin zoufalý ale kurážný a nutný. Rusové mohli počítat s obavou Gruzínců, že nebudou bojovat vzhledem k jejich přesile, která se zde již dlouho předtím hromadila a Rusové přitom budou tiše narušovat gruzínskou stabilitu.
Když občané suverénního státu přesto povstali, nezbylo nežli je drtit, pomlouvat a vinu svalovat, jako vždy, na druhé. Oni přece válčit nezačali. A v tom měli Rusové pravdu !! V tom je jejich pokrytecký TRUMF. Oni roky před vojenským konfliktem pozvolna v tichu a míru, infiltrovali a rozkládali cizí stát, vyhánějíce Osetínce, kteří nebyli ochotni přijmout jejich podmínky.
Plíživá a trpělivá infiltrace malého národa velkým sousedem probíhala dlouho před touto vzpourou. Jak se nevzbouřit, když násilné ovlivňování občanů cizího státu dlouhodobě probíhá, ve světě nikdo nic neví a silnější soused se záměrně domluvit nechce. Jsou to kleště.
Čečenský generál Maschadov jako jediný tehdejší vysoký představitel Čečenců chtěl také s Rusy vyjednávat jako rovný s rovným. Byl umlčen zabit, protože diskusí by se muselo dojít k určité vzájemné dohodě. Podobná neochota jednat, je dnes mezi Čínou a představitelem Tibetu. Jak se zachovat proti silnějšímu protivníkovi, který jednat nechce a stále dráždí. Vyrazit do boje i když víme, že soused na to čeká a vezme nás palicí. Ať tedy vezme.
ALE TO UŽ SE SVĚT SE DOZVÍ !
To si Rusové nepřáli. Tichá pokrytecká infiltrace byla pro ně daleko výhodnější a pokračovala by dál a dál kdyby . . . . kdyby president nedal povel: „ Do boje, dál už takhle ne “! Věděl co dělá, protože svět dostal jasný signál. Kdyby plíživé nahlodávání státu pokračovalo, stoupaly by požadavky agresora a vše by spělo k likvidaci presidenta. Domnívám se, že od presidenta Šakašviliho to nebyla amatérská nešikovnost, ale potřebná a nutná akce volající: „ Zde se děje bezpráví “! Nebo se to dalo řešit jinak?
Byl to čin zoufalý ale kurážný a nutný. Rusové mohli počítat s obavou Gruzínců, že nebudou bojovat vzhledem k jejich přesile, která se zde již dlouho předtím hromadila a Rusové přitom budou tiše narušovat gruzínskou stabilitu.
Když občané suverénního státu přesto povstali, nezbylo nežli je drtit, pomlouvat a vinu svalovat, jako vždy, na druhé. Oni přece válčit nezačali. A v tom měli Rusové pravdu !! V tom je jejich pokrytecký TRUMF. Oni roky před vojenským konfliktem pozvolna v tichu a míru, infiltrovali a rozkládali cizí stát, vyhánějíce Osetínce, kteří nebyli ochotni přijmout jejich podmínky.
Plíživá a trpělivá infiltrace malého národa velkým sousedem probíhala dlouho před touto vzpourou. Jak se nevzbouřit, když násilné ovlivňování občanů cizího státu dlouhodobě probíhá, ve světě nikdo nic neví a silnější soused se záměrně domluvit nechce. Jsou to kleště.
Čečenský generál Maschadov jako jediný tehdejší vysoký představitel Čečenců chtěl také s Rusy vyjednávat jako rovný s rovným. Byl umlčen zabit, protože diskusí by se muselo dojít k určité vzájemné dohodě. Podobná neochota jednat, je dnes mezi Čínou a představitelem Tibetu. Jak se zachovat proti silnějšímu protivníkovi, který jednat nechce a stále dráždí. Vyrazit do boje i když víme, že soused na to čeká a vezme nás palicí. Ať tedy vezme.
ALE TO UŽ SE SVĚT SE DOZVÍ !
To si Rusové nepřáli. Tichá pokrytecká infiltrace byla pro ně daleko výhodnější a pokračovala by dál a dál kdyby . . . . kdyby president nedal povel: „ Do boje, dál už takhle ne “! Věděl co dělá, protože svět dostal jasný signál. Kdyby plíživé nahlodávání státu pokračovalo, stoupaly by požadavky agresora a vše by spělo k likvidaci presidenta. Domnívám se, že od presidenta Šakašviliho to nebyla amatérská nešikovnost, ale potřebná a nutná akce volající: „ Zde se děje bezpráví “! Nebo se to dalo řešit jinak?