11. září jsem na Neviditelném psu zveřejnil popis kořenů zrůdné mutace Literárních novin ve fanzin zelených levičáků. Ludvík Vaculík pak v LN napsal: "Jádrem článku je, jak Vaculík zfalšoval konkurz na šéfredaktora Literárních novin, aby se jím stal Jakub Patočka. Toto autor napsal už několikrát a já mu jeho omyl vysvětlil. On to zřejmě nevzal na vědomí, není to tedy omyl, nýbrž zlá vůle... Je ten muž takový hlupák? Ne: je to Ivan Brezina."
Patočku přivedl na jaře 1999 do Literárek právě Vaculík. V létě 1999 pak vydavatel listu uspořádal konkurz na nového šéfredaktora, kterého se zúčastnil i Patočkova. Podle člena konkurzní komise Petra Daňka ale jeho přihláška formálně nevyhovovala. Asi proto se záhadně "ztratila", aby se pak po uzávěrce "objevila" v předělané podobě ve Vaculíkově ruce. "Vaculík konkurz neustále zlehčoval," vzpomíná Petr Daněk. "Prý je to zbytečná formalita, protože šéfredaktorem bude přece stejně Patočka." Jenže v konkurzu zvítězila poměrem hlasů 6:3 Lenka Jungmannová. Redakce pak svolala schůzi, na které Vaculík navrhl, aby se bez ohledu na výsledky konkurzu o šéfredaktorovi hlasovalo. Pošlapal tak základní principy demokratické volby a poslal Literárky na jejich dnešní neblahou trajektorii. Jinými slovy: Patočka se stal šéfredaktorem navzdory konkurzu jen díky Vaculíkovi.
Pamětníky událostí jsem obešel a na základě jejich výpovědí popsal, co se stalo. Můj text autorizovali např. členové konkurzní komise Barbora, Osvaldová, Petr Daněk a Vladimír Pistorius. Že by se všichni mýlili? Nebo se spíš dnes Vaculík snaží obhájit neobhajitelné? Jenže pro historii už navždy zůstane "mužem, který zničil Literárky". Příznačné je, že s obsahem mého článku věcně nijak nepolemizuje. Prostě mně nazve hlupákem. Je ten muž intrikán a pučista? Ne: je to Ludvík Vaculík.
Patočku přivedl na jaře 1999 do Literárek právě Vaculík. V létě 1999 pak vydavatel listu uspořádal konkurz na nového šéfredaktora, kterého se zúčastnil i Patočkova. Podle člena konkurzní komise Petra Daňka ale jeho přihláška formálně nevyhovovala. Asi proto se záhadně "ztratila", aby se pak po uzávěrce "objevila" v předělané podobě ve Vaculíkově ruce. "Vaculík konkurz neustále zlehčoval," vzpomíná Petr Daněk. "Prý je to zbytečná formalita, protože šéfredaktorem bude přece stejně Patočka." Jenže v konkurzu zvítězila poměrem hlasů 6:3 Lenka Jungmannová. Redakce pak svolala schůzi, na které Vaculík navrhl, aby se bez ohledu na výsledky konkurzu o šéfredaktorovi hlasovalo. Pošlapal tak základní principy demokratické volby a poslal Literárky na jejich dnešní neblahou trajektorii. Jinými slovy: Patočka se stal šéfredaktorem navzdory konkurzu jen díky Vaculíkovi.
Pamětníky událostí jsem obešel a na základě jejich výpovědí popsal, co se stalo. Můj text autorizovali např. členové konkurzní komise Barbora, Osvaldová, Petr Daněk a Vladimír Pistorius. Že by se všichni mýlili? Nebo se spíš dnes Vaculík snaží obhájit neobhajitelné? Jenže pro historii už navždy zůstane "mužem, který zničil Literárky". Příznačné je, že s obsahem mého článku věcně nijak nepolemizuje. Prostě mně nazve hlupákem. Je ten muž intrikán a pučista? Ne: je to Ludvík Vaculík.