Kampaň socialistů nabídla zrušení neoblíbených poplatků ve zdravotnictví a snížení daně z potravin. V nadcházejících obavách z hospodářské recese má levice většinou navrch, nejen u nás (USA). Vysoká účast ve volbách (40,2 %) mírně poškodila komunisty, lidovce i zelené. Ti poslední utrpěli však především vlastním rozkolem a možná i svým fundamentalistickým odporem vůči jaderné energii, která má podporu veřejnosti.
Co z toho vyplývá pro vládní koalici? Velmi málo. Premiér umí státnicky prohrávat, nemá proti sobě silného oponenta, a v systému dvou dominantních stran je běžné uprostřed volebního cyklu prohrát lokální volby. Vláda nemá důvod k rezignaci, její mandát platí nadále a koaliční partneři nemají dost sil a vůle, aby se přidali k socialistům a začali ústavně nekonečný proces, jenž by vedl k pádu vlády a vyhlášení předčasných voleb. Nemluvě o „prestižním“ problému s nadcházejícím předsednictvím Česka v Evropské unii. Voliči si samozřejmě nepřáli vyvolat vládní krizi, jejich hlas byl hlasem protestním.
Po debaklu ODS v krajských volbách budou mít lidovci ještě větší chuť než obvykle uprostřed své vládní poutě, aby se obrátili do leva, a připravili se na příští koalici ze socialisty. Mělo by to posílit staronového oponenta předsedy Cyrila Svobodu, ten má však natolik špatnou politickou minulost, že je jeho znovuzvolení předsedou málo pravděpodobné. U lidovců je však možné očekávat ledacos.
Vláda bude psychicky oslabena, opozice posílena. Krajské volby jsou indikátorem, že o vládě bude rozhodovat míra hospodářské recese a sliby socialistů. Pravice by mohla takový trend obrátit jen za předpokladu, že deficit nedeficit, radikálně sníží (zruší) daně z příjmu sociálně slabších a zvýší sociální výdaje. Takový je bohužel verdikt krajských voleb.
