Přesnější popis by totiž zněl, že premiér a šéf ODS nedostal levým hákem knockoutový direkt, ale že dostává setrvalou deku.
Tato vojenská „zábava“ spočívá v tom, že mazáci na vybraného jedince hodí deku a buší a kopou do něj hlava nehlava. Jedinec pod dekou navíc neví, kdy a kam přiletí další rána a kdo mu ji ještě uštědří.
Když si v pondělí kopl i prezident Václav Klaus, tvrdil jeden z občanských demokratů: „To už je jen další pecka. Topol jich teď dostává tolik, že už na tom nesejde.“ A pokračoval: „Ale paradoxně z něj cítím uvolnění. Byl zahnán do kouta, nemá co ztratit a zbývá mu jen bojovat. A v takové pozici byl vždycky nejlepší.“
Stačí si připomenout například minulé volební období, kdy ho část strany v čele s Vlastimilem Tlustým tlačila do spojení s ČSSD, kauzu Kořistka, povolební pat, neúspěch jeho první vlády, nedostatek hlasů pro vládu druhou. I tehdy byl šéf ODS ve zdánlivě bezvýchodných situacích. Aby se Pavel Bém s Václavem Klausem nepřepočítali i tentokrát.