Ohromující porážku ovšem utržila ODS především zásluhou svého zakladatele, který trvale podněcoval svoji stranu ve straně; frakci Béma, Tlustého a spol. proti předsedovi, a který všechny konflikty ve straně vytrvale rozdmychával. Proč?
Protože prezident chce mít „svoji“ ODS poslušnou své vlastní představě o světě. Nejde o to, zda správnou či ne. Chce aby byla jeho hlásnou troubou: anti-ekologickou, anti-unijní, anti-euroměnovou, anti – dirigistickou, anti - antiruskou. Nejde o to, do jaké míry s jeho negativismy souhlasíme nebo ne. Já si například myslím, že má Klaus v mnohém hlubokou pravdu, že potřebujeme spíše neaktivistické režimy a minimalistickou unii. Od vlád v době míru tak jako od anglické královny bychom měli očekávat spíše dobře uváženou nečinnost. (Dokonce i dnešní hospodářskou krizi, kterou do značné míry státní zásahy zavinily, nepochybně další zásahy ještě prohloubí.)
Člověk, který žádá od strany, aby kopírovala jeho vlastní ideologické myšlení, nutně ničí její autonomii. Konzervativní myšlení není ideologické, jeho zásady jsou obecné a civilizační, nutně podléhají dobovému pragmatismu, a podle jednoho anglického bon motu, je dokonce tolik konzervativismů, kolik je konzervativců. Navíc je český liberálně - konzervativní hybrid daleko víc liberální než konzervativní, ve sféře duchovní téměř žádné normativní hodnoty nehlásá.
Proto jen velmi silná osobnost může takové straně vytýčit směr. Žádná kopie Klause to z principu nemůže učinit, bude jí chybět vnitřní motor. Jestliže se dnes takový bezpředmětný tlachal jako je pražský primátor Bém uchází o vedení strany, je to jen další tah prezidentovy kosmické ješitnosti, aby ODS ovládli podobní mužové jako jeho „yes men“ na Hradě. Pro stranu by jeho zvolení byla naprostá tragédie, parlamentní volby by zcela jistě prohrála, pro českou pravici pak šance a nutnost založit novou normativnější stranu.
Pavel Bém s Václavem Klausem foto: ČTK
