To je stručné shrnutí článku, který pro včerejší vydání Hospodářských novin sepsal Mirek Topolánek pouhé tři týdny před klíčovým kongresem své strany.
Kdo stojí proti němu a podle předsedy ODS by přinesl zkázu nejen straně, ale i české demokracii, je zřetelné už pár týdnů. Topolánek ve svém textu naplno říká, že už nejde o latentní spory, ale „otevřené příkopy mezi Hradem a Strakovou akademií, mezi pražským magistrátem a Jánským vrškem“.
Topolánek tím de facto obvinil Pavla Béma a Václava Klause, že kopou za zájmy Kremlu. To je mimořádně silné obvinění, které by Bém a Klaus neměli nechat bez odpovědi. Minimálně pro ODS to je totiž extrémně důležité vyjasňování postojů a priorit jejích klíčových představitelů (včetně Klause, který si na ODS stále dělá nároky).
Pražský primátor se však do žádné hlubší debaty zatím nepouští. Včera na svém blogu shodou okolností zveřejnil příspěvek, v němž říká: „Na nadcházející kongres chci přijít s programem, vizí, jak stranu sjednotit, jak jí vrátit vnitřní sebevědomí. Je třeba se vrátit ke stylu politiky, který by pravicovou stranu nereprezentoval jako arogantní, ale takovou, která se zajímá o to, co trápí voliče.“ V jeho textu se však už bohužel nedočteme, co je obsahem jeho programu ani co podle Bémova názoru trápí voliče. Jestli má toto být reakce na Topolánkův článek, pak jde o velmi chabou odpověď.
Povolební deziluzi v řadách ODS lze chápat, stejně jako volání po výměně předsedy. Přestože se Topolánek před kongresem snaží, jeho vláda si nepočíná dobře, ztratila podporu ve sněmovně a u veřejnosti má jen malou autoritu.
Ale opravdu alarmující je, že v takové situaci ODS nedokáže kromě Béma vygenerovat jiného kandidáta na předsedu.
Kdo stojí proti němu a podle předsedy ODS by přinesl zkázu nejen straně, ale i české demokracii, je zřetelné už pár týdnů. Topolánek ve svém textu naplno říká, že už nejde o latentní spory, ale „otevřené příkopy mezi Hradem a Strakovou akademií, mezi pražským magistrátem a Jánským vrškem“.
Topolánek tím de facto obvinil Pavla Béma a Václava Klause, že kopou za zájmy Kremlu. To je mimořádně silné obvinění, které by Bém a Klaus neměli nechat bez odpovědi. Minimálně pro ODS to je totiž extrémně důležité vyjasňování postojů a priorit jejích klíčových představitelů (včetně Klause, který si na ODS stále dělá nároky).
Pražský primátor se však do žádné hlubší debaty zatím nepouští. Včera na svém blogu shodou okolností zveřejnil příspěvek, v němž říká: „Na nadcházející kongres chci přijít s programem, vizí, jak stranu sjednotit, jak jí vrátit vnitřní sebevědomí. Je třeba se vrátit ke stylu politiky, který by pravicovou stranu nereprezentoval jako arogantní, ale takovou, která se zajímá o to, co trápí voliče.“ V jeho textu se však už bohužel nedočteme, co je obsahem jeho programu ani co podle Bémova názoru trápí voliče. Jestli má toto být reakce na Topolánkův článek, pak jde o velmi chabou odpověď.
Povolební deziluzi v řadách ODS lze chápat, stejně jako volání po výměně předsedy. Přestože se Topolánek před kongresem snaží, jeho vláda si nepočíná dobře, ztratila podporu ve sněmovně a u veřejnosti má jen malou autoritu.
Ale opravdu alarmující je, že v takové situaci ODS nedokáže kromě Béma vygenerovat jiného kandidáta na předsedu.
