Lidovky.cz

Pane prezidente, víc respektu, prosím

Názory

  5:07
Francouzský prezident navrhl 14. listopadu v Nice během tiskové konference s Dmitrijem Medveděvem odložit rozhodnutí o rozmístění protiraketového štítu v Evropě, který dle jeho slov „vůbec nepřináší bezpečnost a věci spíše komplikuje“.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy s jeho ruským protějškem Dmitrijm Medveděvem, který nařídil konec ruských vojenských operací v Gruzii foto: ČTK

Toto prohlášení zcela opomíjí strategický význam štítu pro země, které nedisponují vlastní „force de frappe“. Poválečná politika evropských zemí je neoddělitelně spjata s transatlantickou spoluprací. Pro to, aby tato vazba stála na pevných základech, je stěžejní stejná úroveň bezpečnosti obou partnerů.

Deštník nad Evropou
Stojí-li manželé v dešti, ale deštník je určen jen jednomu z nich, hrozí rozvod. U protiraketové obrany je tomu podobně. Protiraketová obrana není výmysl amerických republikánů. Zákon o ní podepsal již prezident Clinton a dnes poskytuje základní ochranu severoamerickému kontinentu. Je prakticky vyloučené, že by se této „národní“ obrany prezident Obama vzdal.

 Na obranném deštníku spolupracují Velká Británie, Dánsko a Japonsko. Systém však zatím nechrání evropské členy NATO.

Přitom hrozba ze strany například Íránu je reálná. Český radar a polské interceptory jsou příspěvkem, který otevře cestu pro začlenění existujícího štítu do systému NATO a překlene tak nebezpečnou propast. Pokud dopustíme, aby Evropa zůstala nechráněna, mohou se v případě nebezpečí naše strategické zájmy natolik vzdálit, že se transatlantický pár rozejde. Následky by byly tragické.

Útočná rétorika místo debaty
Protiraketová obrana není v rozporu s dobrými vztahy s Ruskem -jde o obranný systém, který z definice není namířen proti Rusku.

Několik interceptorů nepředstavuje žádnou hrozbu pro Rusko, které disponuje tisíci raket, zato účinně odstraší rizikové státy, které dnes investují do vývoje balistických raket. Američané, Poláci i Češi opakovaně zdůraznili, že jsou připraveni s Ruskem spolupracovat a poskytnout mu záruky posílení důvěry včetně monitoringu na příslušných základnách.

 Bohužel Moskva zatím seriózní debatu odmítá a místo toho se uchyluje k útočné rétorice. Zřejmě se dosud nesmířila s tím, že střední Evropa již nepatří do sféry, kde by si mohla diktovat podmínky.

 Protiraketová obrana není ani v rozporu s ambicemi Evropy v obranné oblasti. Česká republika podporuje posílení účinné evropské obranné politiky. Vývoj protiraketového systému je extrémně drahá záležitost, NATO na něm teprve pracuje a EU o vlastním neuvažuje ani na něj nemá prostředky. Proč tedy nesdílet cenné zdroje a proč nevyužít spojenecké nabídky?

V dubnu členové NATO, včetně Francie, podpořili evropský pilíř protiraketového štítu v deklaraci summitu v Bukurešti. O to překvapivější je, že francouzský prezident toto téma v roli předsedy EU otevřel. Mnoho lidí v Praze se opět vyděsilo, že se tu zase něco hraje „o nás bez nás“. Nejenže tato otázka nebyla na programu summitu EU-Rusko, a nebyla tudíž předjednána se sedmadvaceti členy EU, za které předseda rady mluví, ale nešlo ani o fórum, na kterém by bylo možné formulovat politiku za EU, za NATO a OBSE zároveň.

Pravidla hry a solidarita
Leitmotivem Lisabonské smlouvy, která má umožnit unii obstát čelem výzvám 21. století, jsou pravidla hry a solidarita. Hlavním přínosem EU je řád, který vnesla do dříve živelných vztahů evropských zemí, založených na koncertu velmocí a zónách vlivu. Právě v jeho respektování tkví cena evropské integrace nejen pro malé a střední členské země, ale i pro Evropu a celý svět, který v dějinách trpěl následky rozšíření evropských konfliktů. V porušování tohoto řádu pak číhá na Evropu největší nebezpečí.

Oč silnější je dojem občanů, že pravidla jsou tu jen pro někoho a že jejich rozhodnutí nemá v EU váhu, o to těžší je získat je pro společné evropské myšlení. Nedovolme, aby tento pocit ovládl Evropu.

 Jako budoucí předsednická země budeme usilovat o splnění našeho úkolu - být svorníkem mezi oběma břehy Atlantiku, který pracuje na základě mandátu všech členských států unie. EU a USA, jakkoli si konkurují v řadě oblastí, musí v bezpečnostních otázkách pracovat ruku v ruce. Přispěje k tomu bezpochyby nová administrativa v USA a chceme k tomu přispět svým dílem i my.

***

Text byl původně otištěn 20. 11. v deníku Le Monde

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.