Zdá se mi dost odvážné od Václava Klause jako právnického laika dokazovat neslučitelnost Lisabonské smlouvy s Ústavou ČR před Ústavním soudem osobně. V zahraničí by hlavu státu zastupovali erudovaní a špičkoví právníci a experti na ústavní právo. Jako neprávník se proto nechci zabývat složitými právnickými formulacemi, chci se ale ohradit proti zpochybňování suverenity Evropanů panem Klausem. Tvrdí, že v Evropské unii lid v žádném případě není zdrojem právní a politické moci. Moc prý se v EU odvozuje od institucí vytvořených na základě mezivládních dohod či smluv. Zde se mi zdá, že pan prezident ještě neslyšel o volbách do Evropského parlamentu (pokud slyšel a ignoroval je, je to jeho věc) a že pomíjí fakt, že Evropská rada je též složena ze zástupců vlád vzešlých ze svobodných voleb v jednotlivých zemích. Evropská komise jako exekutivní orgán má též po jednom komisaři z každé členské země, jakým způsobem si jej tato země vybere, je její věcí. A i kdyby se moc opravdu odvozovala jen od institucí vytvořených mezinárodními dohodami či smlouvami, nebyla by práva suveréna porušována, mezinárodní smlouvy vyjednávají vlády a ty vzešly ze svobodných parlamentních voleb, jak už to bývá v reprezentativních demokraciích zvykem. Ostatně, i moc prezidentská nebyla Václavu Klausovi vložena do rukou přímo suverénem, ale prostřednictvím jeho zvolených zástupců.