Lidovky.cz

Černý na misce evropských svobod

Názory

  9:18
Dobrý test Evropě nachystalo české předsednictví. Ve skutečnosti ho nachystal sám David Černý, ale to Evropany zírající na jeho dílo asi moc nezajímá - ani to, zda autor vyinkasuje honoráře za 26 neexistujících kolegů. Ten test odpoví na otázku, jak Evropané stráví karikatury sebe samých.

Bulharsko v plastice Davida Černého foto: Lidovky.cz

Před třemi lety, při sporu o karikatury Proroka, stál mainstream Evropy za svobodou vyjadřování. Její hodnota prý přesahuje urážku citů věřících, jíž se měl dopustit dánský týdeník. Černého dílo, nota bene zaštítěné českou vládou, neuráží city věřících, ale může urážet city národní. Takže uvidíme, zda jsou národní city už překonanou veteší, jak tvrdí evropská víra, či horkou současností.
 Jak to ocení Evropa? Jak to ocení česká vláda, sama mystifikovaná Černého verzí, že si tu ze svých států utahují „domorodí“ výtvarníci? A jak to ocení zasloužilí provokatéři proti establishmentu typu Milana Knížáka? Máme se na co těšit.

Nejhorším výsledkem by bylo expozici Černého Entropy stáhnout. Pokud by o stažení rozhodla domovská Rada EU, dala by najevo, že kontinent hrdý na své hodnoty, na své zásady formulované jako volnost, rovnost, bratrství, se v jádru neliší od muslimské umy, obce věřících. Ano, pryč s Entropou, mohou volat uražení, ale potom také pryč s publikací karikatur Proroka (vždyť jednu složenou ze stavebnice Lego propašoval Černý i do mapy Dánska). Odmítáme-li něco, co někdo může a jiný nemusí považovat za urážku státu, národa, společnosti, pak tím rázněji odmítněme vůbec publikovat karikatury, jež jsou pro muslimy výslovnou urážkou.

Kdyby o stažení provokativní expozice rozhodla Topolánkova vláda, sama by si naběhla na vidle. Před půlmiliardovým společenstvím, které teď na půl roku řídí, by dala najevo, že neměla pod kontrolou ani výtvarný doprovod vlastního předsednictví. Dokázala by, že ji doběhl, že ji ke kapitulaci přiměl mystifikátor Černý. Jak by si potom chtěla poradit s mystifikátorem Putinem? Jenže doma bude muset tak jako tak vysvětlovat, jak to bylo se zadáním tohoto vládního projektu, mystifikace či prostě kšeftu Davida Černého.

Když provokovat, tak každého
Předpokládejme, že to Praha i Brusel ustojí. Vždyť mohou argumentovat tím, že kdo proti Entropě protestuje, prokazuje svou neevropskost. Odmyslíme-li si tento ruch a vzruch, Entropa nabízí mnohem více než jen mdlost a komunální humor, jak ji hodnotí v médiích citovaní odborníci.

Černého dílo umožňuje různé výklady, různé interpretace a interpretace interpretací. Třeba Řecko zahlcené požáry prý představuje „archetypální varování přírody“. Stejně tak dobře to ale můžeme vykládat jako požár anarchistické revolty, kterou jsme viděli v prosinci v televizi. Pneumatický srp a kladivo na mapě Estonska prý „zobrazují pokrok, který má země za sebou po opuštění Sovětského svazu“. Neilustrují ve skutečnosti spíše hojně kritizovanou estonskou snahu bourat pomníky Rudé armády z druhé světové války? Takové otázky patří k judeo-křesťanskému základu evropské civilizace, jehož zmínka se nedostala do preambule návrhu evropské ústavy. Černý ji do Bruselu propašoval pokoutně, ale vůbec ne prvoplánově.

To, že David Černý vytvořil Entropu z větší části sám, je vidět i z různé úrovně pojetí jednotlivých států. Proč jsou některé státy pojaty provokativněji, a jiné méně? Protože někde se Černý opírá jen o klišé z druhé ruky. Symbolizují Irsko skutečně dudy? Kdo viděl filmové záběry z vylodění v Normandii, pamatuje si spíše skotské pluky nastupující s dudáky v čele. Kdyby chtěl Černý pojmout Irsko tak provokativně jako Polsko či Bulharsko, mohl na jeho areál umístit třeba tajné sklady zbraní teroristické IRA. Nebo takové Finsko. Čím provokují exotická zvířata na dřevěné podložce? Přitom provokovat by se dalo. Třeba pěknou ukázkou šílených střelců ve finských školách (Finové patří k nejvášnivějším držitelům střelných zbraní) či neméně pěknou ukázkou finského alkoholismu.

Námět pro další provokatéry
Nejhezčí námět k přemýšlení však Černý dává ostatním českým provokatérům. Co je vlastně větší provokace? Jeho ostouzení národních stereotypů a odhalování tenkosti evropanského nánosu? Nebo jeho dokonalá mystifikace Topolánkovy vlády? Nad tím se může zamyslet i šéf Národní galerie.

Před časem koupil Milan Knížák pro galerii provokaci či mystifikaci („jaderný hřib“, pirátsky propašovaný do televizního přenosu z Krkonoš) skupiny Ztohoven. Proč? Kvůli výtvarné hodnotě? Ne, jako happening, provokaci. Upřímně řečeno, David Černý ten počin skupiny Ztohoven překonává jak výtvarně, tak mystifikačně. Inu, ještě že ho Knížák osobně nesnáší. Jinak by měl vládní mystifikátor šanci na další honorář.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.