Už včera začal spor, zda i předělaný rozpočet pořád ještě není lakovaný na růžovo. I v nejhorším scénáři totiž ministr počítá s nezaměstnaností něco málo nad sedm procent, což kritikům, kteří mají před očima aktuálních šest procent, přijde optimistické. Jenže těch šest procent lidí nemá práci zrovna teď, každý rok se v zimě na podporách ocitá víc lidí než na jaře a celoroční průměr tedy bývá nižší. Takže možná, snad, doufejme, Kalouskův propočet tak fantasmagorický není.
I kdyby ale ministr svoje výpočty poněkud podstřelil, střílet se z toho snad nebude. Jakou cenu v této překotné době mají hospodářské prognózy? Za měsíc může být všechno jinak. Tohle není spor o vytváření skutečnosti, ale o metodu jejího popisu.
Zato stínový ministr financí Sobotka včera představil sadu návrhů, jimiž by jeho ČSSD skutečnost přetvářela: dotace pro automobilový průmysl, novou milionářskou daň, větší slevy na daních, víc peněz na podporu v nezaměstnanosti a třinácté důchody pro důchodce.
Slevy na daních? Proč ne. Ale proč zrovna teď přilepšovat důchodcům? Propouštět je není odkud, jejich životní úroveň spíš než vývoj na trhu práce ovlivňuje cena elektřiny, která zrovna padá. A proč ještě posilovat automobilový průmysl? Sociální demokraté nám tu vypěstovali monokulturu montoven a teď, když nás jejich monokultura strhává do potíží, ji chtějí dál zalévat? Znovu na úkor jiných odvětví? Tihle lidé nic nezapomněli a ničemu se nenaučili.
Příkazem dne je udržet lidi v práci a udržet je tam pokud možno tak dlouho, než se krize přežene. S touto potřebou se ty nejchytlavější nápady ČSSD buď míjejí, nebo ji (pomoc automobilkám) podkopávají do budoucna. Kalousek je chytřejší: přistoupil by na rychlejší odpisy pro podnikatele, brání nižší daně firmám. Možná je vyšší zaměstnanost jenom jeho zbožné přání, jde jí ale naproti. Bohuslav Sobotka rychle upnul na horší odhady. To už neumí nic jiného než sčítat hlasy nezaměstnaných?
Bohuslav Sobotka. foto: Lidové noviny
