Radek Palata si správně povšiml, že turecký premiér Erdogan naznačil v průběhu své návštěvy Bruselu možnost spojení turecké podpory plynovodu Nabucco s postupem přístupových jednání Turecka do EU. Tím se tato problematika posunula do popředí diskuse jako zásadní otázka architektury Evropy, nikoli jako běžná debata o optimálním počtu členských zemí. Turecko se řídí od roku 2002 asertivně doktrínou, jejímž srdcem je obnovení zanedbaného vztahu k Blízkému východu, politika „nulových problémů“ se sousedy a snaha o nalezení středové pozice mezi protichůdnými vlivy. Tvůrce této doktríny profesor Davutoglu vyjádřil cíle Turecka v únoru 2007 na konferenci v Bergedorfu slovy: „1.světová válka začala destrukci Blízkého východu, zanechala za sebou problémy, s nimiž zápasíme dosud. Doufáme, že v roce 2014 Evropská unie posílená členstvím Turecka konečně po stu letech vyčistí minové pole nazývané Blízkým východem“.
Domnívám se, že v diskusi o budoucí strategii Evropy a její kompatibilitě s tureckou vizí stojíme na úplném počátku. Za vynikající krok bych považoval, kdyby naše Předsednictví EU vypsalo grant na překlad základního díla profesora Davutogla Stratejik derinlik do angličtiny, protože je to pro turecké myšlení stejně vlivná kniha jako pro nás Kissingerovo Umění diplomacie. Potom by měl nastat čas otázek, protože je veliký rozdíl, zda si Turecko osvojí evropské hodnoty a cíle, nebo zda se máme stát přídatným motorem neoosmanských mocenských ambicí. Začít diskusi výhledem, že postavíme Nabucco, přijmeme Turecko a vypukne válka s Ruskem, je opravdu drsnou zkratkou.
Domnívám se, že v diskusi o budoucí strategii Evropy a její kompatibilitě s tureckou vizí stojíme na úplném počátku. Za vynikající krok bych považoval, kdyby naše Předsednictví EU vypsalo grant na překlad základního díla profesora Davutogla Stratejik derinlik do angličtiny, protože je to pro turecké myšlení stejně vlivná kniha jako pro nás Kissingerovo Umění diplomacie. Potom by měl nastat čas otázek, protože je veliký rozdíl, zda si Turecko osvojí evropské hodnoty a cíle, nebo zda se máme stát přídatným motorem neoosmanských mocenských ambicí. Začít diskusi výhledem, že postavíme Nabucco, přijmeme Turecko a vypukne válka s Ruskem, je opravdu drsnou zkratkou.