Není možné citovat jednu větu například z volebního programu a udělat závěr. Pokud však k tomu dojde, je pro nezávislost a správnost sdělení nanejvýš vhodné vysvětlení osoby či strany, které se záležitost týká. V případě redakčního článku uveřejněného 20. ledna v brněnské mutaci Lidových novin se tak nestalo. Měl titulek Jak se plní „zlevňovací“ sliby.
Autoři článku si otevřeli mé webové stránky s volebním programem z podzimu roku 2006, tedy před mým nástupem na post primátora. A tvrdí, že určité cenové sliby zůstávají volebními vzpomínkami. Na webovkách jsem ve volebním programu v odstavci s titulkem „Voda a teplo může být levnější“ zdůraznil, že dostupnost veřejných zdrojů občanům má přednost před dosahováním zisků společností a dále, že sloučením společností Tepelné zásobování a Teplárny Brno zredukujeme náklady na výrobu a distribuci tepla.
Ceny vodného a stočného zůstaly v roce 2007 ve srovnání s rokem 2006 na stejné úrovni a v letech 2008 a 2009 se zvýšily celkem o 13,4 procenta. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že od začátku roku 2008 se zvedla daň z přidané hodnoty z pěti na devět procent. Tuto zásadní skutečnost redaktoři opomněli a ve svém článku uvádějí pouze absolutní hodnoty vodného a stočného v korunách.
Jaké bylo vodné a stočné v předcházejících volebních obdobích, kdy sociální demokracie nebyla ve vedení města? V letech 1999 až 2002 se zvýšilo vodné a stočné o 30,4 procenta a od roku 2002 do 2006 o 21 %. V zájmu objektivity chtěl bych poznamenat, že na přelomu tisíciletí měly na razantním nárůstu cen vliv i legislativní změny a investice.
Ceny dodávek tepla pro 92 000 brněnských domácností a pro další odběratele se průběžně mění podle vstupů, tedy především v důsledku kolísání cen zemního plynu. V článku je uvedeno, že domácnosti letos zaplatí o deset procent víc než loni. Tento výpočet vychází snad z prosincového zdražení. Vezme-li však loňský celoroční průměr cen dodávek tepla pro brněnské domácnosti, tak ve srovnání s ním se cena od února zvyšuje o 2,1 procenta. Ve srovnání s prosincem se snižuje.
Každoroční růst cen tepla se v letech 2003 až 2006 pohyboval v rozmezí 8,2 až 11,2 procenta, v roce 2007 se snížil o 7,1 procenta a o rok později zvýšil o pětinu. V roce 2008 se projevilo u konečné ceny vedle zdražení plynu také stejně jako u dodávek pitné vody zvýšení daně z přidané hodnoty.
Těší mě, že autoři článku uvádějí, že sociální demokracie splnila slib a zavedla bezplatné jízdenky pro důchodce nad 70 roků a doprovod dětí do tří let. Jedním dechem však dodávají, že od loňského prosince Dopravní podnik města Brna nebývale zdražil předplatní jízdenky, a to až o pětinu. Cena měsíční základní jízdenky se průběžně zvyšuje každý rok či dva. Za poslední desetiletí se průměrné platy zdvojnásobily, zmíněná cena měsíčního kupónu se však dvojnásobně nezvýšila. Zvedla se z 330 korun v roce 1999 na 530 letošních. Městská hromadná doprava je zásadním způsobem dotovaná z městského rozpočtu.
Omlouvám se čtenářům za přemíru čísel, ale považoval jsem tímto za nezbytné upřesnit informace uvedené ve zmíněném článku Lidových novin.
Autoři článku si otevřeli mé webové stránky s volebním programem z podzimu roku 2006, tedy před mým nástupem na post primátora. A tvrdí, že určité cenové sliby zůstávají volebními vzpomínkami. Na webovkách jsem ve volebním programu v odstavci s titulkem „Voda a teplo může být levnější“ zdůraznil, že dostupnost veřejných zdrojů občanům má přednost před dosahováním zisků společností a dále, že sloučením společností Tepelné zásobování a Teplárny Brno zredukujeme náklady na výrobu a distribuci tepla.
Ceny vodného a stočného zůstaly v roce 2007 ve srovnání s rokem 2006 na stejné úrovni a v letech 2008 a 2009 se zvýšily celkem o 13,4 procenta. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že od začátku roku 2008 se zvedla daň z přidané hodnoty z pěti na devět procent. Tuto zásadní skutečnost redaktoři opomněli a ve svém článku uvádějí pouze absolutní hodnoty vodného a stočného v korunách.
Jaké bylo vodné a stočné v předcházejících volebních obdobích, kdy sociální demokracie nebyla ve vedení města? V letech 1999 až 2002 se zvýšilo vodné a stočné o 30,4 procenta a od roku 2002 do 2006 o 21 %. V zájmu objektivity chtěl bych poznamenat, že na přelomu tisíciletí měly na razantním nárůstu cen vliv i legislativní změny a investice.
Ceny dodávek tepla pro 92 000 brněnských domácností a pro další odběratele se průběžně mění podle vstupů, tedy především v důsledku kolísání cen zemního plynu. V článku je uvedeno, že domácnosti letos zaplatí o deset procent víc než loni. Tento výpočet vychází snad z prosincového zdražení. Vezme-li však loňský celoroční průměr cen dodávek tepla pro brněnské domácnosti, tak ve srovnání s ním se cena od února zvyšuje o 2,1 procenta. Ve srovnání s prosincem se snižuje.
Každoroční růst cen tepla se v letech 2003 až 2006 pohyboval v rozmezí 8,2 až 11,2 procenta, v roce 2007 se snížil o 7,1 procenta a o rok později zvýšil o pětinu. V roce 2008 se projevilo u konečné ceny vedle zdražení plynu také stejně jako u dodávek pitné vody zvýšení daně z přidané hodnoty.
Těší mě, že autoři článku uvádějí, že sociální demokracie splnila slib a zavedla bezplatné jízdenky pro důchodce nad 70 roků a doprovod dětí do tří let. Jedním dechem však dodávají, že od loňského prosince Dopravní podnik města Brna nebývale zdražil předplatní jízdenky, a to až o pětinu. Cena měsíční základní jízdenky se průběžně zvyšuje každý rok či dva. Za poslední desetiletí se průměrné platy zdvojnásobily, zmíněná cena měsíčního kupónu se však dvojnásobně nezvýšila. Zvedla se z 330 korun v roce 1999 na 530 letošních. Městská hromadná doprava je zásadním způsobem dotovaná z městského rozpočtu.
Omlouvám se čtenářům za přemíru čísel, ale považoval jsem tímto za nezbytné upřesnit informace uvedené ve zmíněném článku Lidových novin.