Vím, že pro mnoho Američanů, kteří nás právě teď sledují, je stav naší ekonomiky starostí, která převyšuje všechny ostatní. A právem. Pokud jste nebyli osobně zasaženi touto recesí, pravděpodobně znáte někoho kdo byl, ať už je to váš přítel, soused, člen rodiny. Nepotřebujete slyšet další seznam statistik, abyste věděli, že naše ekonomika je v krizi, protože v ní denně žijete. Je to starost, s níž se probouzíte, a zdroj bezesných nocí. Je to práce, o níž jste si mysleli, že v ní vydržíte do důchodu, ale nyní jste ji ztratili; firma, na níž jste vystavěli své sny a která je nyní v ohrožení; dopis o přijetí na univerzitu, který vaše dítě musí vrátit do obálky. Dopad této recese je skutečný a je všudypřítomný.
Ale přestože naše ekonomika může být oslabená a naše sebevědomí otřeseno, přestože žijeme v obtížné a nejisté době, dnes večer chci, aby každý Američan věděl následující: My se vzchopíme, my se zotavíme a Spojené státy americké povstanou silnější než kdy dříve.
Břemeno této krize neurčí osud tohoto národa. Odpovědi na naše problémy neleží mimo náš dosah. Jsou v našich laboratořích a na univerzitách, na našich polích a v továrnách, v představách našich podnikatelů a v hrdosti nejtvrději pracujících lidí na Zemi. Tyto kvality, které udělaly z Ameriky největší sílu pokroku a prosperity v lidské historii, stále v hojné míře máme. Pro tuto zemi je nyní třeba táhnout za jeden provaz, odvážně se postavit výzvám, jimž čelíme, a znovu přijmout zodpovědnost za svou budoucnost.
Nyní musíme přiznat, pokud jsme sami k sobě upřímní, že jsme jako vláda i jako lidé příliš dlouho nedostávali své odpovědnosti. Říkám to bez obvinění a bez ohlížení zpět, ale proto, že jen když pochopíme, jak jsme se dostali do této chvíle, tak se dokážeme z těchto nesnází dostat.
Naše ekonomika ve skutečnosti nezačala klesat přes noc. Ani všechny naše problémy nezačaly, když se zhroutil trh s nemovitostmi nebo když se propadl akciový trh. Po desetiletí jsme věděli, že naše přežití závisí na nalezení nových zdrojů energie. Přesto dnes dovážíme více ropy než kdy dřív. Cena zdravotní péče polyká každý rok stále více našich úspor, přesto stále odkládáme reformu. Naše děti se budou ucházet o práci v globalizované ekonomice, příliš mnoho našich škol je na to ale nepřipravuje. A přestože všechny tyto výzvy nebyly vyřešeny, stále se nám, jednotlivcům i vládě, dařilo utrácet víc peněz a hromadit více dluhů než kdy dříve.
Jinými slovy, žili jsme v době, kdy byly příliš často upřednostňovány krátkodobé zisky před dlouhodobou prosperitou, kdy jsme nehleděli dál než k příští výplatě, k příštímu čtvrtletí, k příštím volbám. Přebytek se stal omluvou pro převádění majetku v blahobyt místo příležitosti k investování do naší budoucnosti. Regulace byly obětovány rychlému zisku na úkor zdravého trhu. Lidé si kupovali domy, o nichž věděli, že si je nemohou dovolit, od bank a věřitelů, kteří i tak tyto špatné půjčky poskytovali. A mezitím byly kritická debata a obtížná rozhodnutí odkládány na jindy.
Nyní přišel den zúčtování a je čas převzít starost o naši budoucnost. Nyní je čas nejen odvážně a moudře oživit naši ekonomiku, ale také vybudovat nové základy pro trvající prosperitu. Je čas nastartovat vznik pracovních míst, znovu spustit půjčování a investovat do oblastí jako energetika, zdravotní péče a vzdělání, což povede k růstu naší ekonomiky. Zároveň musíme podstoupit těžké volby, abychom snížili svůj deficit. Tomu je přizpůsoben můj ekonomický program a to je to, o čem s vámi chci dnes večer mluvit.
Je to program, který začíná s pracovními místy. Jakmile jsem nastoupil do úřadu, požádal jsem Kongres, aby mi do Prezidentského dne poslal plán na zotavení, který by vrátil lidi do práce a udržel jim peníze kapsách. Ne proto, že bych věřil ve větší vládu. Ne proto, že bych nebyl pamětliv masivního dluhu, který jsem zdědil. Žádal jsem akci, protože kdybych to neudělal, stálo by nás to další pracovní místa a způsobilo by to další těžkosti. Ve skutečnosti by neschopnost jednat zhoršila náš dlouhodobý deficit, protože by zaručila slabý ekonomický růst na roky. To je důvod, proč jsem požadoval rychlou akci. A dnes jsem vděčný, že Kongres plán doručil a s radostí říkám, že americký zákon pro ozdravení a nové investice je nyní právní normou.
Během příštích dvou let tento plán zachrání nebo vytvoří 3,5 milionu pracovních míst. Více než 90 procent těchto míst bude v soukromém sektoru v pracích na obnově našich silnic a mostů, budování větrných turbín a solárních panelů, zavádění širokopásmového internetu a rozšiřování hromadné dopravy.
Díky tomuto plánu zde jsou učitelé, kteří si udrží práci a budou vzdělávat naše děti. Profesionální zdravotníci se budou dál starat o naše nemocné. V ulicích Minneapolisu je i dnes 57 policejních důstojníků, protože tento plán zabránil propouštění, které jejich oddělení plánovalo.
Díky tomuto plánu 95 procent pracujících domácností v Americe získá daňové úlevy, daňové úlevy, které uvidíte na svých výplatních páskách od 1. dubna.
Díky tomuto plánu dostanou rodiny, které bojují s placením školného, slevu na dani 2500 dolarů po všechny čtyři roky na univerzitě. A Američané, kteří během recese přišli o místo, budou moci dostat rozšířenou podporu v nezaměstnanosti a trvalé pokrytí zdravotní péče, což jim pomůže přestát tuto bouři.
Vím, že někteří v tomto sále nebo doma u obrazovek jsou skeptičtí k tomu, zda tento plán bude fungovat. Zde ve Washingtonu jsme všichni viděli, jak rychle se dobré záměry mohou změnit v porušené sliby a v marnotratné utrácení. A s plánem tohoto rozsahu přichází obrovská zodpovědnost za to, aby byl prosazen správně.
To je důvod, proč jsem pověřil viceprezidenta Bidena o striktní, bezprecedentní dohled, protože s Joem si nikdo nemůže zahrávat. Řekl jsem každému členovi kabinetu, stejně jako starostům a guvernérům po celé zemi, že se budou zodpovídat mně a americkému lidu za každý dolar, který utratí.
Jmenoval jsem prověřeného a agresivního generálního inspektora, aby vyčenichal všechny možné případy plýtvání a podvody. A vytvořili jsme novou internetovou stránku nazvanou recovery.gov, takže všichni Američané mohou zjistit, jak a kde se utrácejí jejich peníze.
Takže ozdravný plán, který jsme schválili, je prvním krokem při vracení naší ekonomiky zpět na trať. Ale je to jen první krok. Protože i když zvládneme tento plán bezchybně, skutečné zotavení nepřijde, dokud nevyřešíme úvěrovou krizi, která vážně oslabila náš finanční systém.
Chci o tomto tématu dnes večer mluvit bez obalu a upřímně, protože každý Američan by měl vědět, že to přímo ovlivňuje vás i blahobyt vaší rodiny.
Měli byste také vědět, že peníze, které jste uložili v bankách po celé zemi, jsou v bezpečí, že vaše pojištění je v bezpečí a že se můžete spolehnout na pokračující činnost našeho finančního systému. To není důvodem ke znepokojení.
Znepokojující je, že pokud v této zemi znovu nezačneme půjčovat, naše zotavení bude udušeno ještě dřív, než vůbec začne. Víte, tok úroků je krví naší ekonomiky. Schopnost vzít si půjčku je způsob, jak financujeme cokoli od domů přes auta po vysokoškolské vzdělání, jak obchody naplňují své regály, farmy pořizují vybavení a společnosti zajišťují výplatní listiny.
Úvěry ale přestaly plynout způsobem, jakým by měly. Příliš mnoho špatných půjček z hypoteční krize se dostalo do účetnictví příliš mnoha bank. S tolika dluhy a s tak malou důvěrou se nyní tyto banky obávají půjčovat další peníze domácnostem, firmám nebo sobě navzájem. Když nejsou půjčky, domácnosti si nemohou dovolit koupit dům nebo auto. Takže firmy jsou nuceny k propouštění. Naše ekonomika tak trpí o to víc a půjčky tím více vysychají.
To je důvod, proč tato administrativa jedná rychle a pohotově s cílem prolomit destruktivní kruh, obnovit důvěru a znovu spustit půjčování.
Uděláme to několika způsoby.
Zaprvé, vytváříme nový fond pro půjčky, který představuje dosud největší snahu o pomoc poskytnout úvěr na auto, úvěr na vysokou školu a úvěr pro malé firmy spotřebitelům a podnikatelům, kteří udržují ekonomiku v chodu.
Zadruhé, spustili jsme plán na podporu bydlení, který odpovědným rodinám, jimž hrozí, že přijdou o svou nemovitost, pomůže snížit měsíční splátky a uzavřít nové půjčky na jejich hypotéky. Je to plán, který nepomůže ani spekulantům, ani vašim sousedům, kteří si koupili dům, o němž nikdy nedoufali, že si ho budou moci dovolit, ale pomůže milionům Američanů, kteří bojují s klesající hodnotou svých domovů, Američanům, kteří teď budou moci požívat výhod nižších úrokových sazeb, které s sebou už tento plán přinesl. Zkrátka, průměrná rodina, která teď uzavře novou půjčku, může na své hypotéce ušetřit téměř 2000 dolarů ročně.
Zatřetí, plnou silou federální vlády budeme jednat, abychom zajistili, že velké banky, na kterých Američané závisejí, mají dost důvěry a dost peněz, aby je půjčovaly i v obtížnějších časech. A když se dozvíme, že velká banka má vážné problémy, přimějeme ty, kteří za to zodpovídají, aby skládali účty, prosadíme nezbytná opatření, poskytneme podporu, která očistí jejich účty a zajistíme kontinuitu silné životaschopné instituce, která je s to sloužit našemu lidu a našemu hospodářství.
Chápu, že bez ohledu na dobu vyhovuje Wall Streetu více přístup, který poskytuje bankám pomoc bez podmínek a nikoho nežene k odpovědnosti za unáhlená rozhodnutí. Ale takový přístup ten problém nevyřeší. A naším cílem je urychlit příchod dne, kdy znovu začneme poskytovat úvěry Američanům a americkým podnikům a jednou provždy tuto krizi ukončíme.
Mám v úmyslu považovat tyto banky plně odpovědné za pomoc, kterou přijímají a tentokrát budou muset jasně ukázat, že dolary daňových poplatníků poplynou do více úvěrů pro americké daňové poplatníky. Tentokrát nebudou generální ředitelé moci použít peníze daňových pokladníků k placení vlastních účtů, ani si kupovat přepychové závěsy, ani mizet v soukromých letadlech. Ty dny jsou za námi.
Nicméně tento plán bude vyžadovat od federální vlády nezanedbatelné prostředky, a ano, pravděpodobně to bude víc, než jsme již vyčlenili. Ale zatímco náklady akce budou vysoké, mohou vás ujistit, že náklady nečinnosti budou mnohem vyšší, neboť by mohly skončit tím, že naše hospodářství se nebude otřásat měsíce nebo roky, ale možná dekádu. A to by bylo horší pro náš deficit, horší pro obchod, horší pro vás a horší pro příští generaci. A já nedopustím, aby k tomu došlo.
Chápu, že když poslední vláda požádala tento Kongres, aby poskytl pomoc krachujícím bankám, byli Demokraté i Republikáni rozhořčeni špatným vedením a výsledky, které to přineslo. Američtí daňoví poplatníci to cítili stejně.
A já také.
Takže vím, jak nepopulární je ukazovat se právě teď při pomoci bankám, zvláště v okamžiku, kdy každý trpí za část svých špatných rozhodnutí.
Přísahám, že to chápu.
Ale také vím, že v době krize si nemůžeme dovolit vládnout v hněvu nebo se přimknout ke krátkodobé politice. Mou prací, naší prací je vyřešit problém.
Je naší prací vládnout se smyslem pro odpovědnost. Neutratím jediný penny na odměnu jediného úředníka z Wall Street, ale udělám, co bude potřeba, abych pomohl malým podnikům, které nemají na výplaty svých zaměstnanců nebo rodině, která šetřila, a přesto nemůže dosáhnout na hypotéku.
A v tom je podstata věci. Nejde o pomoc bankám, jde o pomoc lidem. Protože až budou znovu dostupné úvěry, bude si mladá rodina konečně moci koupit nový dům a některá společnost zaměstná lidi, aby jej postavili. A tito dělníci budou mít peníze na útratu, a když budou moci také získat úvěr, možná si konečně koupí auto, nebo otevřou vlastní živnost. Investoři se vrátí na trh a americké rodiny budou mít znovu jisté své penze. Pomalu ale jistě se vrátí důvěry a naše ekonomika se zotaví.
Žádám tedy tento Kongres, aby se ke mně připojil v provedení veškerých nutných opatření. Protože nemůžeme vydat svůj národ recesi s nejasným koncem. K tomu, abychom zaručili, že krize takové síly už nikdy nepřijde, žádám Kongres, aby rychle schválil legislativu, která konečně zreformuje náš zastaralý systém finanční kontroly. Je čas nastolit přísná, nová smysluplná opatření, díky nimž naše finanční trhy odmění úsilí a inovaci a potrestají zkratky a zneužívání.
Plán na oživení ekonomiky a plán finanční stability jsou okamžité kroky, k nimž jsme přistoupili, abychom v krátkodobém výhledu oživili naše hospodářství. Ale jediný způsob, jak plně obnovit americkou hospodářskou sílu, jsou dlouhodobé investice, které povedou k vytváření nových pracovních míst, nových průmyslových odvětví a obnovené konkurenceschopnosti vůči zbytku světa. Z tohoto století učiníme další americké století, jen když budeme čelit alespoň ceně naší závislosti na ropě a vysokým nákladům zdravotní péče; školám, které neučí naše děti, jak by bylo potřeba, a hoře dluhů, kterou zdědí. To je naše odpovědnost.
V příštích několika dnech předložím Kongresu rozpočet. Často jsme na tyto dokumenty pohlíželi pouze jako na soubor čísel na stránce nebo dlouhý programový seznam. Vidím to jinak. Vidím jej jako vizi pro Ameriku, jako plán naší budoucnosti.
Můj rozpočet nezkouší řešit každý problém, nebo zahrnout všechna témata.
Odráží silnou realitu, již jsme zdědili - schodek rozpočtu v bilionech dolarů, finanční krizi a nákladnou recesi.
S ohledem na tyto skutečnosti bude muset každý v tomto sále, Demokraté i Republikáni obětovat některé cenné priority, na něž nejsou peníze. Včetně mě.
Ale to neznamená, že si můžeme dovolit ignorovat dlouhodobé výzvy. Odmítám názor, že naše problémy se prostě nějak vyřeší; tím se vlastně říká, že vláda nehraje roli v položení základů naší společné prosperity.
Protože zkušenosti z historie jsou odlišné. Historie nám připomíná, že v ekonomickém vzepětí a transformaci pokaždé tento národ odvětil kurážnou akcí a velkými myšlenkami. Uprostřed občanské války jsme položili koleje od jednoho pobřeží k druhému, které pomohly obchodu a průmyslu. Z vřavy průmyslové revoluce vyrostl systém veřejných středních škol, který připravil naše občany na novou dobu. Na sklonku války a hospodářské krize vyslal zákon o válečných veteránech celou jednu generaci na vysoké školy a vytvořil největší střední třídu v historii. A soumračný boj za svobodu vedl k národu dálnic, Američanům na Měsíci a technologické explozi, která stále utváří svět, v němž žijeme.
Vláda v žádném případě nevyštvávala soukromé podniky, naopak příznivě ovlivňovala soukromé podnikání. Vytvořila podmínky pro tisíce podnikatelů a nových podniků, které jim umožnily přizpůsobit se a vzkvétat.
Jsme národ, který viděl příslib uprostřed zkázy a chopil se příležitosti v tvrdých zkouškách. Musíme být takoví ještě jednou. Přestože tedy rozpočet, který předložím, škrtá v programech, které nepotřebujeme, investuje do tří oblastí zcela klíčových pro naši ekonomickou budoucnost: energetiky, zdravotní péče a vzdělání. Začnu energetikou.
Víme, že země, která využije čistou obnovitelnou energii, povede jednadvacáté století. A přesto je to Čína, která zahájila největší úsilí v historii o dosažení energeticky efektivní ekonomiky. Vynalezli jsme solární technologie, ale v jejich produkci jsme se dostali až za země jako Německo nebo Japonsko. Z našich montážních linek sjíždějí nové elektrické hybridy, ale jezdí na baterie vyrobené v Koreji.
Tak tedy, nepřijímám budoucnost, v níž jsou pracovní místa a průmyslová odvětví zítřka zakořeněny vně našich hranic, a vím, že vy také ne. Nastal čas, aby se Amerika znovu ujala vedení.
Díky našemu plánu na oživení zdvojnásobíme v příštích třech letech podíl obnovitelné energie. Učinili jsme v americké historii největší investici do základního výzkumu, která nejenže urychlí nové objevy v energetice, ale zajistí průlom v lékařství, vědě a technologii.
Brzy položíme tisíce mil elektrických linek, které do měst po této zemi přivedou novou energii. A zainteresujeme Američany, aby zabezpečili větší energetickou efektivitu domů a budov, takže ušetříme miliardy dolarů na účtech za energie.
Pro skutečnou transformaci ekonomiky, zajištění naší bezpečnosti a ochrany naší planety před následky klimatických změn je nutná produkce čistých, obnovitelných a rentabilních zdrojů energie. Proto jsem požádal Kongres ke schválení legislativních změn a kvót na emise skleníkových plynů a na povzbuzení produkce obnovitelné energie v Americe. Na tyto inovace dáme 15 miliard dolarů a to na podporu větrné a solární energie, biopaliv, ekologicky přijatelného využití černého uhlí nebo úspornějších osobních i nákladních automobilů.
Co se týče našeho automobilového průmyslu, každý vidí, že roky špatného rozhodování a globální recese přivedly naše automobilky do krize. Neměly bychom ale, a také je nebudeme chránit před jejich vlastními špatnými rozhodnutími. Jsme ale oddáni cíli, kterým je posílený automobilový průmysl, který může konkurovat a vítězit. Závisejí na tom miliony pracovních míst. Země, která vynalezla automobil, jej podle mě nemůže opustit.
To všechno se neobejde bez nákladů, nebude to ani snadné. Ale to je Amerika. Nechceme dělat, co je snadné. Děláme, co je nutné, aby se naše země pohnula kupředu.
Ze stejného důvodu se také musíme zaměřit na drtivé náklady na zdravotní péči. To jsou náklady, kvůli kterým Amerika nyní zaznamená každých třicet vteřin jeden bankrot. Ke konci roku kvůli tomu ztratí svůj domov na 1,5 milionu Američanů. V uplynulých osmi letech pojistné rostlo čtyřikrát rychleji než mzdy. A každý z těchto roků jeden milion Američanů přišel o pojištění. A to je jeden z hlavních důvodů, proč se zavírají malé podniky a korporace přemisťují pracovní místa do zahraničí. A je to jedna z největších a nejrychleji rostoucích položek našeho rozpočtu. S ohledem na tato fakta nemůžeme reformu zdravotní péče odkládat.
Pro reformu zdravotní péče jsme udělali za posledních třicet dní více než se udělalo v uplynulé dekádě. Sotva se ujal úřadu, Kongres přijal zákon, který zajišťuje zdravotní pojištění pro jedenáct milionů amerických dětí, jejichž rodiče pracují na plný úvazek. Náš ozdravný plán zahrnuje investice do elektronických zdravotních záznamů a nových technologií, které zredukují možné chyby, sníží náklady, ochrání data i lidské životy. Snahou o hledání léku na rakovinu také zahájíme nový program na zdolání této nemoci, které se někdy dotkla života snad téměř každého Američana. A to bude největší investice v historii preventivní péče, protože to je jeden z nejlepších způsobů, jak zajistit zdraví našeho lidu a udržet náklady na zdravotní péči pod kontrolou.
Rozpočet vychází z těchto reforem. Obsahuje historický závazek komplexní zdravotní péče založené na principu kvalitní péče dostupné pro každého Američana. Tento závazek je zčásti zaplacen výkonností našeho hospodářství, která už není co bývala. Ale je to krok, který musíme udělat, pokud chceme snížit v příštích letech náš deficit.
Nyní se objeví mnoho rozdílných názorů a myšlenek o tom, jak dosáhnout reformy, proto vyzývám podnikatele a zaměstnance, lékaře a poskytovatele zdravotní péče, Demokraty i Republikány, abychom příští týden zahájili práci na tomto problému.
Nedělám si iluze o tom, že to bude snadný proces. Bude to těžké. Současně ale vím, že téměř století poté, co Teddy Roosevelt jako první vyzval k reformám, náklady na zdravotní péči již dost dlouho tíží naší ekonomiku a svědomí našeho národa.
Takže ať nejsou žádné pochybnosti: na reformu zdravotní péče nemůžeme, nesmíme a nebudeme čekat.
Třetím problémem, kterým se musíme zabývat, je rozšíření slibů ohledně vzdělání v Americe. V globální ekonomice, ve které jsou znalosti nejcennější schopností, kterou člověk může prodat, vzdělání už není jen cestou, jak se chopit příležitosti, ale je její nezbytnou podmínkou.
Tři čtvrtiny nerychleji rostoucích profesí v současnosti vyžadují maturitu.
Přesto jen polovina našich občanů má takovou úroveň vzdělání. Míra studentů, kteří opustí školu během studií, je u nás jedna z nejvyšších z průmyslově vyspělých zemí. Polovina studentů, kteří zahájí vysokoškolské studium, ji nedokončí.
A to je cesta k hospodářskému úpadku, protože jak víme, země, které nás dnes předčí ve vzdělávání, nás zítra předčí v konkurenci. A to je důvod, proč bude cílem této administrativy zabezpečit každému dítěti kompletní a konkurenceschopné vzdělání ode dne narození až do zahájení kariéry.
Již jsme provedli historické investice do vzdělání prostřednictvím plánu hospodářského oživení. Výrazně jsme rozšířili vzdělávání dětí v raném věku a budeme pokračovat ve zlepšování jeho kvality, protože víme, že nejvíce formativního učení přichází v prvních letech života. Zpřístupnili jsme koleje pro dalších sedm milionů studentů. Obstarali jsme zdroje nutné k zabránění bolestných škrtů ve školství a propouštění učitelů, což by zvrátilo pokrok v této otázce.
Víme ale, že naše školy nepotřebují jen více zdrojů. Potřebují další reformy. To je důvod, proč tento rozpočet vytvoří nové pobídky pro výkonnost učitelů, jako jsou povýšení a odměny za úspěch. Budeme investovat do inovačních programů, které již pomáhají školám splňovat vysoké standardy a smazávat výkonnostní mezery.
Je to naše odpovědnost jako zákonodárců a vychovatelů, aby tento systém fungoval. Ale je odpovědností každého občana, aby se na něm podílel. A tak dnes vyzývám každého Američana, aby se zavázal alespoň na jeden rok či více věnovat vyššímu nebo profesnímu vzdělávání. Může to být kolej, škola, odborné vzdělání nebo vyučení. Ale bez ohledu na to, každý Američan bude potřebovat víc než maturitu. A odejít ze střední školy už dnes není alternativa. Opustíte nejen sami sebe, ale i svou zemi a tato země potřebuje a cení si nadání každého Američana. A proto poskytneme nezbytnou podporu k tomu, abyste dokončili studium a abychom splnili nový cíl: V roce 2020 budeme mít opět nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí na světě.
Já vím, že školné je větší než kdy jindy, ale těm, kteří chtějí sloužit zemi nebo dělat dobrovolníky, zajistíme, aby si mohli dovolit vyšší vzdělání. A na podporu obnoveného ducha národní služby pro tuto a budoucí generace žádám tento Kongres, aby mi poslal zákon nesoucí jméno senátora Orrina Hatche a Američana, který se nikdy nepřestává ptát, co může pro tuto zemi udělat, senátora Edwarda Kennedyho.
Tato vzdělávací politika otevře dveře našim dětem. Ale je na nás, aby těmi dveřmi prošly. Neexistuje však program nebo politika, která by nahradila matku nebo otce, kteří se budou účastnit debat rodičů s učiteli, kteří budou po večeři pomáhat dětem při psaní úkolů, kteří budou dětem vypínat televizi a odlákávat je od videoher a budou jim raději číst knížky. Když hovořím o tom, že odpovědnost za vzdělávání dětí začíná doma, promlouvám k Vám ne jako prezident, ale jako otec.
Existuje samozřejmě další odpovědnost, kterou máme k dětem. Musíme zajistit, abychom na ně nepřevedli dluhy, které nebudou schopny splácet. Se zděděným dluhem, s náklady krize, které nyní čelíme, a s dalšími dlouhodobými změnami nebylo nikdy tak důležité zajistit, aby se naše ekonomika zotavila a snížil se náš deficit.
Jsem hrdý, že jsme přijali záchranný plán, a chci, abychom na příští rok schválili takový rozpočet, ve kterém bude každý dolar reflektovat pouze naše nejdůležitější priority.
Včera jsem se zavázal snížit deficit na polovinu do konce svého prvního funkčního období. Moje administrativa také začala zkoumat každý řádek federálního rozpočtu s cílem odstranit nehospodárné a neefektivní programy.
Jak si dokážete představit, je to proces, který bude vyžadovat nějaký čas.
Začínáme ale s těmi největšími položkami. Nalezli jsme dva biliony dolarů úspor pro příští dekádu.
V tomto rozpočtu již nepočítáme se vzdělávacími programy, které nefungují, a přímými platbami velkým zemědělským korporacím, které je nepotřebují.
Omezíme kontrakty bez výběrového řízení, kterými se v Iráku promrhají miliardy dolarů, a zreformujeme náš obranný rozpočet tak, abychom neplatili zbrojní systémy z dob studené války, které nepoužíváme.
Zamezíme plýtvání, podvodům a zneužívání v zdravotním programu Medicare, který neuzdravuje naše seniory, a obnovíme smysl pro spravedlnost a rovnováhu našeho daňového kodexu tak, aby skoncoval s daňovými úlevami pro podniky, které přenášejí pracovní místa do zahraničí.
Ve snaze ochránit naše děti před budoucím dluhem zrušíme také daňové úlevy pro nejbohatší dvě procenta Američanů. Protože vím, že uslyšíte stará tvrzení o tom, že tyto daňové úlevy budou znamenat obrovské zvýšení daní pro americký lid, dovolte abych to vyjasnil: pokud Vaše rodina vydělá méně než 250.000 dolarů ročně, nezvýší se Vám daně ani o cent. Opakuji, ani o cent. Ve skutečnosti bude plán obnovy znamenat snížení daní pro 95 procent rodin pracujících.
A tyto kontroly jsou na cestě. Chceme-li zachovat náš dlouhodobý fiskální rozpočet ve zdravé kondici, musíme také reagovat na rostoucí náklady na sociální zabezpečení a program Medicare. Komplexní zdravotnická reforma je nejlepší cestou k silnějšímu Medicaru v následujících letech. A musíme také začít diskusi o tom, jak to samé udělat se sociálním zabezpečení s ohledem na spořící účty osvobozené od daní. A konečně, protože trpíme deficitem důvěry, jsem odhodlán obnovit smysl pro poctivost a odpovědnost za náš rozpočet. To je důvod, proč tento rozpočet nahlíží deset let dopředu a zahrnuje i výdaje, které byly vydány podle starých pravidel a poprvé zahrnuje plné náklady na boje v Iráku a Afghánistánu. Sedm let jsme ve válečném stavu. Již nebudeme skrývat cenu válek. Nyní pečlivě přezkoumáváme naši politiku v obou válkách a já brzy oznámím, jakým způsobem se bude postupovat v Iráku, tak, aby byl Irák navrácen Iráčanům a zodpovědně se ukončila tato válka.
S našimi přáteli a spojenci vytvoříme novou a rozsáhlou strategii pro Afghánistán a Pákistán pro porážku Al-Káidy a boj proti extremismu. Protože nedovolím, aby teroristé osnovali spiknutí proti americkému lidu v poklidu na druhém konci světa.
Zatímco jsme se zde dnes večer sešli, naši muži a ženy v uniformách stojí na stráži v zahraničí a mnozí další se připravují k nasazení. Každému jednomu z nich a rodinám, které nesou břemeno jejich nepřítomnosti, Američané shodně vzkazují: ceníme si Vašich služeb, Vaše oběť je pro nás inspirací a máte naši pevnou podporu. Abych snížil zátěž kladenou na naše síly, můj rozpočet zvyšuje počet vojáků a příslušníků námořní pěchoty. A aby si ti, kdo slouží, udrželi vědomí posvátné důvěry, kterou v ně vkládáme, zvýšíme jejich platy a poskytneme našim veteránům lepší zdravotní péči a výhody, které si zaslouží.
Abychom přemohli extremismus, musíme rovněž dbát o hodnoty, které naše jednotky brání, protože na celém světe neexistuje větší síla než síla příkladu Ameriky. To je důvod, proč jsem nařídil zavřít nápravné zařízení na Guantánamu a budu požadovat zajištění spravedlnosti pro zadržené teroristy. Protože to, že žijeme našimi hodnotami, nás nečiní slabšími, ale bezpečnějšími a silnějšími. Proto tu dnes večer mohu stát a bez jakéhokoli vymlouvání říct, že Spojené státy americké nikoho nemučí.
Slovy a skutky ukazujeme světu, že začala nová éra zapojení. Neboť víme, že Amerika se nemůže střetnout s hrozbami tohoto století sama, a svět se s nimi nemůže utkat bez Ameriky. Nemůžeme opustit jednací stůl, ignorovat nepřátele či síly, které by nám mohly ublížit. Namísto toho jsme povoláni poposunout význam důvěry a otevřenosti, jak žádají vážné časy.
Jmenovali jsme vyslance, který bude podporovat naše úsilí o pokrok směrem k pevnému a trvalému míru mezi Izraelem a jeho sousedy. Abychom čelili výzvám 21. století: terorismu, jadernému šíření, pandemickým nemocem, kybernetickým hrozbám a extrémní chudobě, posílíme stará spojenectví, vytvoříme nová a využijeme všechny složky naší národní síly.
V odpovědi na hospodářskou krizi celosvětového rozsahu spolupracujeme s dalšími národy zemí G20 na znovunastolení důvěry ve vlastní finanční systém, snažíme se vyhnout možnosti stupňujícího se protekcionismu a také se snažíme podpořit poptávku po americkém zboží na celosvětových trzích.
Protože svět závisí na naší silné ekonomice, právě tak jako naše ekonomika závisí na síle té světové.
Stojíce na historické křižovatce, znovu nás sledují oči lidí všech národů, aby viděly, co si v této chvíli počneme; čekají, že je povedeme. My, co jsme se zde dnes večer sešli, jsme byli povoláni vládnout ve výjimečném čase. Je to obrovské břemeno, ale také velká výsada, která byla svěřena jen několika generacím Američanů. Neboť v našich rukách leží schopnost utvořit náš svět zdravý nebo nemocný.
Vím, že je snadné pustit ze zřetele tuto pravdu a stát se cynickým a pochybujícím, nechat se pohltit malichernostmi a nicotou. Ale ve svém životě jsem se také naučil, že naději lze nalézt na nepravděpodobných místech, že inspirace často nepochází od mocných či celebrit, ale ze snů a ctižádosti obyčejných Američanů.
Zamýšlím se nad Leonardem Abessem, bankovním prezidentem z Miami, který údajně vyčerpal hotovost ze své společnosti, vzal 60milionový bonus a rozdal jej všem 399 lidem, kteří pro něj pracovali a dalším 72 bývalým zaměstnancům. Neřekl o tom nikomu, ale když se o tom dozvěděly místní noviny, prostě odpověděl: "Některé z těchto lidí znám od sedmi let. Sám jsem se necítil s těmi penězi dobře." A přemýšlím také o Greensburgu v Kansasu, městečku totálně zničeném tornádem, které ale jeho obyvatelé sami opravují jako celosvětový příklad toho, jak může čistá energie napájet celou komunitu, jak může vytvářet pracovní místa a obchodní příležitosti na místě kdysi zavaleném hromadami cihel a trosek. "Ta tragédie byla strašná," řekl jeden z mužů, který pomáhal s rekonstrukcí. "Ale lidé tady vědí, že současně nabídla neuvěřitelné příležitosti.
A myslím také na Ty'Sheomu Betheaovou, mladou dívku z jedné školy v Dillonu v Jižní Karolíně, kterou jsem navštívil. Stropy v této škole prosakují, malba odpadá od stěn a vyučování se musí šestkrát denně přerušit kvůli hluku projíždějících vlaků. Vyprávěla, že situace školy je beznadějná, ale další den po škole šla do knihovny a napsala dopis Vám, kteří tady sedíte.
Svého učitele pouze požádala o peníze na známku. Dopis nás žádá o pomoc.
Píše se v něm: "Jsme jenom studenti, kteří se snaží stát právníky, lékaři nebo členy Kongresu - a jednou bude možná některý z nás i prezidentem.
Můžeme změnit nejenom náš stát, Jižní Karolínu, ale také celý svět. Nejsme žádní ulejváci." Nejsme žádní ulejváci.
Tato slova a tyto příběhy nám vyprávějí o statečnosti lidí, kteří nás sem vyslali. Říkají nám, že i v nejtěžších dobách a za nejsložitějších podmínek existuje velkorysost, nezlomnost, slušnost a odhodlání, které přetrvává; ochota přijmout odpovědnost za naši budoucnost a potomstvo. Jejich řešení musí být pro nás inspirací. Jejich starosti musí být našimi pohnutkami. A musíme ukázat jim a všem lidem, že jsme schopni poradit si s úkoly, které nás čekají.
Vím, že jsme se dosud nemuseli ve všem shodnout a i v budoucnu se někdy naše cesty rozejdou. Ale určitě vím, že každý Američan, který zde sedí, tuto zemi miluje a přeje si, aby se jí dařilo. To musí být výchozí bod pro všechny debaty v následujících měsících a u toho musíme vždy skončit. A na tomto základě od nás Američané očekávají, že nalezneme společné východisko.
A když to uděláme a když se spojíme dohromady a pozvedneme tento národ z hlubin krize, když dokážeme naše lidi vrátit zpět do práce a znovu nastartujeme motor naší prosperity, když se beze strachu postavíme výzvám těchto dnů a znovu vyvoláme pevného ducha Ameriky, který se nikdy nevzdává, pak jednou v daleké budoucnosti budou naše děti moci svým dětem říci, že jejich předci vykonali, řečeno slovy vytesanými do zdí této sněmovny, "něco, co si zaslouží býti zapamatováno".
Děkuji, Bůh žehnej vám i Spojeným státům americkým.
