Další komentáře Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz.
Vše se odvíjí od případu Čunek, a je třeba konstatovat, že jde od samého začátku (také, ne-li především) o politikum. Předseda KDU-ČSL a místopředseda vlády byl obviněn z toho, že ještě coby vsetínský starosta přijal úplatek. Obvinění nebylo sice příliš průkazné, ale spor by se vlekl před soudy dlouhou dobu, skončil by pravděpodobně osvobozením pro nedostatek důkazů, a to by bohatě stačilo pro politikův odstřel. To by neobyčejně zkomplikovalo situaci vratké vládní koalice.
Sám Čunek se do věci neobratně zaplétal, což podezření jen posilovalo. Způsob, jakým bylo jeho stíhání zastaveno, je obtížné označit jinak než jako nestandardní. Ze zpráv, které se objevily v tisku, došla paní Benešová, představitelka opozice, k závěru, který se zhmotnil v tvrzení o „zákulisní justiční mafii“, a soud usoudil, že výrok je ospravedlnitelný, protože (cituji dle Hospodářských novin) zájem špiček justice o Čunkův případ „přesahoval rozumnou hranici“. A nyní Vrchní soud, jak už řečeno, vrátil zpět Praze s tím, že ho už nemá rozhodovat soudce Cepl.
Justice slouží bezděky a jistě nechtě jako bitevní pole, na němž se ve studené politické válce, jaká u nás panuje, mlátí po hlavě koalice s opozicí. Síly jsou zhruba vyrovnané, koalice je v defenzivě, od počátku bojuje o holé přežití, což zvyšuje destruktivní povahu toho podivného zápasu. Vzniká otázka, jak zachránit justici před totálním zpolitizováním, zajistit její neutralitu na střídání politických garnitur, které si jdou tak nelítostně po krku.
V situaci rozpolcené společnosti, kterou nepojí žádný společný zájem a která budí podezření, že k občanské válce zatím nedospěla jen proto, že by jí to Brusel nestrpěl, je to nadlidský úkol. Vzhledem k tomu, jak se o celé věci píše, považuji za velmi potřebné zdůraznit, že ani soudce Cepl k řešení této krizové situace svým rozhodnutím příliš nepřispěl.
