Lidovky.cz

Strach z prázdna

Názory

  7:52
PRAHA - Já chci vystoupit. To byl v šedesátých letech slogan odporu k průmyslové civilizaci. A vystoupit z ní jde lecjak. Třeba jako její ikonický odpůrce Ted „Unabomber“ Kaczynski. Zmizet do odlehlé Montany, do lesů, žít ve srubu bez elektřiny, jen s psacím strojem a do myšlenkových center oné civilizace posílat balíkové bomby.

Všudypřítomné světlo (Ilustrační foto) foto: Martina JelínkováLidovky.cz

Každý není drsňák jako Unabomber, ale hodně lidem toho leze krkem čím dál víc, hlavně chomouty, do kterých strkáme hlavy sami. Znečištění atmosféry pochází od velkovýrobců. Světelný smog vytvářejí průmyslové aglomerace. Ale už třeba znečištění hlukem je dosti dobrovolné. Kolik znáte hospod, kde neběží reprodukovaná hudba? A vyzkoušejte sami. Dojde-li vám pivo, s personálem to nehne. Dojde-li cédéčko v přehrávači, personál šílí z pouhé představy, že by mohlo být minutu ticho.
 
Ano, permanentní světlo, permanentně útočící reklamy a klipy, permanentní telefonní užvaněnost, permanentní nápor zpráv a informací, před nimiž není úniku, to jsou vnější znaky postindustriální civilizace. Mobilní operátoři se předhánějí v nabídkách volných minut. To si toho opravdu máme tolik co říct? Ne, bojíme se, že bychom si pár minut museli vystačit sami.
 
Andrewa Urbiše, jenž tráví deset dnů potmě jen o chlebu a larvách potemníků, většina asi pokládá za šílence. Ale v duchu mu táž většina možná závidí. Vystoupit ne z civilizace, ale jen z jejích nepříjemných stránek, to je luxus.
Témata: civilizace, Montana
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.