Oslovila mne slova spisovatele Avrahama B.Jehošuy o potřebě mezinárodní angažovanosti při řešení blízkovýchodního konfliktu. Tato potřeba vyplývá z podstaty věci. Když OSN schválila v listopadu 1947 rezoluci o palestinské otázce, vyhlásila zřízení státu Izrael, státu Palestina a mezinárodní zóny v Jeruzalémě, jejíž statut mají určit budoucí jednání. Z této rezoluce bylo realizováno pouze torzo a dluhem mezinárodního společenství je napomoci ustavení komplexního řešení a zajištění jeho dlouhodobé stability. Do té doby jsme dlužníky jak Izraele tak Palestinců, protože jsme ponechali řešení konfliktu jejich vzájemné nenávisti a jedinou jistotou dnešního Izraele bohužel není mezinárodní uznání, ale odstrašující účinek jeho zbraní.
Na politiku pana prezidenta Obamy jsem upřímně zvědavý. On ohlásil honbu za mnoha zajíci najednou: řešení kolem Izraele, vylepšení obrazu USA v muslimském světě, stabilizace Afghánistánu s Pákistánem, nabídka obnovy vztahů s Íránem. Íránský vůdce Chameneí mu vzkázal, že opětuje přátelské gesto, až USA přestanou podporovat sionistický režim. Takže panu prezidentovi přeji, aby si vybral, kterého zajíce chce ulovit a potom ho také důrazně ulovil. Více není pravděpodobně v silách jednoho lovce.
Na politiku pana prezidenta Obamy jsem upřímně zvědavý. On ohlásil honbu za mnoha zajíci najednou: řešení kolem Izraele, vylepšení obrazu USA v muslimském světě, stabilizace Afghánistánu s Pákistánem, nabídka obnovy vztahů s Íránem. Íránský vůdce Chameneí mu vzkázal, že opětuje přátelské gesto, až USA přestanou podporovat sionistický režim. Takže panu prezidentovi přeji, aby si vybral, kterého zajíce chce ulovit a potom ho také důrazně ulovil. Více není pravděpodobně v silách jednoho lovce.