Chtěl bych poděkovat vládě Mirka Topolánka za více než dva roky jejího vládnutí jménem tuzemských podnikatelů a firem.
Ne, že by tato vláda udělala vždy vše správně, že by v ní byli vždy ti nejsprávnější lidé a chovala se vždy k veřejnosti a médiím s respektem a pochopením.
Byla to ale vláda, která v rámci své nejednoduché stojedničkové pozici ve sněmovně dosáhla spousty pozitivních změn. Za podnikatele mohu poděkovat, ža se k nám
státní byrokracie začala chovat daleko přívětivěji. Byla zde vidět snaha pomoci firmám v mnoha ohledech. Podnikatelé konečně přestali být nenasytnými vlky, které
je třeba ubít, ale začali být alespoň trochu vnímáni jako ti, kteří tahají těžkou káru. Legislativní kroky vlády konečně trochu rozhýbaly vymahatelnost práva a zlepšily
pozici oprávněných. Pracovní systém byl konečně přenastavován tak, aby se lidem vyplácelo pracovat a ne zahálet doma na dávkách. Byla výrazně utlumena "nároková demokracie", kterou nám předchozí vláda sociální demokracie společně s komunisty prohlasovávala poslaneckou sněmovnou za doby jejich faktického spoluvládnutí.
Děkuji panu Kalouskovi, že houževnatě bránil státní kasu a nepřipustil zbytečné zadlužování státu.
Škoda jen, že pozice této vlády byla slabá a z tolik potřebných reforem se podařilo prosadit jenom torzo. O to víc peněz a odříkání nás to bude všechny stát v budoucnu.
Děkujeme za vše dobré a pozitivní, co se prosadit podařilo.
Nyní bychom si ale také měli jasně uvědomit, kolik klacků naházela sesazené vládě pod nohy destruktivní opozice sociální demokracie a komunistů. Opozice, jejímž hlavním volebním programem je těm pracovitým brát a z těch, co pracovat nechtějí, si úplatky ve formě "pastelkovného" a tisícikoruny před volbami dělat co nejširší voličskou základnu. Opozicí, která systémově ničí poctivou soutěž a práci a naopak systémově rozvíjí nenávist a závist vůči těm, kteří mají snahu tvořit a zachovávat hodnoty.
Hlavně mladá generace by se už tentokrát konečně měla probudit z letargie a falešné domněnky, že za ni věci vyřeší někdo jiný a měla by konečně přijít k nastánajícím
volbám do poslanecké sněmovny. Mohla by si totiž ještě na vlastní kůži okusit, jak vypadá reálný socialismus. Všicni bychom si měli důrazně uvědomit, že pokud se věcem ponechá volný průchod, dopadnou obvykle špatně.
Ne, že by tato vláda udělala vždy vše správně, že by v ní byli vždy ti nejsprávnější lidé a chovala se vždy k veřejnosti a médiím s respektem a pochopením.
Byla to ale vláda, která v rámci své nejednoduché stojedničkové pozici ve sněmovně dosáhla spousty pozitivních změn. Za podnikatele mohu poděkovat, ža se k nám
státní byrokracie začala chovat daleko přívětivěji. Byla zde vidět snaha pomoci firmám v mnoha ohledech. Podnikatelé konečně přestali být nenasytnými vlky, které
je třeba ubít, ale začali být alespoň trochu vnímáni jako ti, kteří tahají těžkou káru. Legislativní kroky vlády konečně trochu rozhýbaly vymahatelnost práva a zlepšily
pozici oprávněných. Pracovní systém byl konečně přenastavován tak, aby se lidem vyplácelo pracovat a ne zahálet doma na dávkách. Byla výrazně utlumena "nároková demokracie", kterou nám předchozí vláda sociální demokracie společně s komunisty prohlasovávala poslaneckou sněmovnou za doby jejich faktického spoluvládnutí.
Děkuji panu Kalouskovi, že houževnatě bránil státní kasu a nepřipustil zbytečné zadlužování státu.
Škoda jen, že pozice této vlády byla slabá a z tolik potřebných reforem se podařilo prosadit jenom torzo. O to víc peněz a odříkání nás to bude všechny stát v budoucnu.
Děkujeme za vše dobré a pozitivní, co se prosadit podařilo.
Nyní bychom si ale také měli jasně uvědomit, kolik klacků naházela sesazené vládě pod nohy destruktivní opozice sociální demokracie a komunistů. Opozice, jejímž hlavním volebním programem je těm pracovitým brát a z těch, co pracovat nechtějí, si úplatky ve formě "pastelkovného" a tisícikoruny před volbami dělat co nejširší voličskou základnu. Opozicí, která systémově ničí poctivou soutěž a práci a naopak systémově rozvíjí nenávist a závist vůči těm, kteří mají snahu tvořit a zachovávat hodnoty.
Hlavně mladá generace by se už tentokrát konečně měla probudit z letargie a falešné domněnky, že za ni věci vyřeší někdo jiný a měla by konečně přijít k nastánajícím
volbám do poslanecké sněmovny. Mohla by si totiž ještě na vlastní kůži okusit, jak vypadá reálný socialismus. Všicni bychom si měli důrazně uvědomit, že pokud se věcem ponechá volný průchod, dopadnou obvykle špatně.