Prezident Klaus k debatě přispěl pěkným kouskem, když hodnotil komunistické angažmá potenciálního premiéra Fischera: „Uvážlivý člověk, který nikdy nebyl nějak radikálně politicky orientován na jednu či druhou stranu.“ Podobně uvážlivých, možná až moudrých bude v nové vládě víc. Oblíbenou řečnickou figurou je také epizoda. Ta ovšem vypadá hloupě, trvá-li členství v partaji déle než pět let.
Při diskusích vůbec nejde o to, že by se někdo bál komunistických fanatiků, spíš se člověk nemůže dopátrat názorové šíře dotyčného adepta na ministerskou židli, když se dozvíte, že byl postupně v KSČ, ODS i ČSSD.
Každá debata o komunistické minulosti je totiž pátráním po nějakých mezích, které dotyčný nepřekročil a překročit nikdy nehodlá. Politici první ligy jsou v tomto směru vystaveni stálému zkoumání. Proč by zrovna překlenovací či odborná, úplně lhostejno jak jí říkáte, vláda měla být výjimkou? Jako pomocné kritérium při posuzovaní schopnosti odolávat nátlaku není minulost bez významu.
Při diskusích vůbec nejde o to, že by se někdo bál komunistických fanatiků, spíš se člověk nemůže dopátrat názorové šíře dotyčného adepta na ministerskou židli, když se dozvíte, že byl postupně v KSČ, ODS i ČSSD.
Každá debata o komunistické minulosti je totiž pátráním po nějakých mezích, které dotyčný nepřekročil a překročit nikdy nehodlá. Politici první ligy jsou v tomto směru vystaveni stálému zkoumání. Proč by zrovna překlenovací či odborná, úplně lhostejno jak jí říkáte, vláda měla být výjimkou? Jako pomocné kritérium při posuzovaní schopnosti odolávat nátlaku není minulost bez významu.
