Nafotit pražské ulice, domy i lidi a pak z toho udělat trojrozměrnou projekci. Co je na tom špatného? Nic, před sto sedmdesáti lety totéž zachytil Antonín Langweil. Jenže dnes jsme díky webu všichni tak trochu voyeuři.
Zvláštní. Lidé, kteří se zdráhají veřejně napsat své rodné číslo a dotazníky pro sčítání lidu považují za neústavně všetečné, klidně žvaní v plné tramvaji do anonymního mobilu intimity či na Facebooku předvádějí striptýz své osobnosti. Proč se pak bojí kamery Google Streetu?
Máme-li jistotu vlastní stylizace, jsme pro otevřenost a rádi exhibujeme. Na webových chatech, kryti přezdívkami, se předvádíme jako vulgární rasisté, xenofobové a homofobové. Ale tam, kde můžeme být zachyceni v realitě, se téže otevřenosti bráníme. Kdyby chtěl Google Street View účinnou reklamu, použil by fotku Václava Klause, jak do mobilu vyťukává „prázdný a falešný Topol“.
Zvláštní. Lidé, kteří se zdráhají veřejně napsat své rodné číslo a dotazníky pro sčítání lidu považují za neústavně všetečné, klidně žvaní v plné tramvaji do anonymního mobilu intimity či na Facebooku předvádějí striptýz své osobnosti. Proč se pak bojí kamery Google Streetu?
Máme-li jistotu vlastní stylizace, jsme pro otevřenost a rádi exhibujeme. Na webových chatech, kryti přezdívkami, se předvádíme jako vulgární rasisté, xenofobové a homofobové. Ale tam, kde můžeme být zachyceni v realitě, se téže otevřenosti bráníme. Kdyby chtěl Google Street View účinnou reklamu, použil by fotku Václava Klause, jak do mobilu vyťukává „prázdný a falešný Topol“.
