Sčítáním romských žáků na školách, zejména těch, které mají charakter škol se speciálním programem výuky, má ministerstvo školství v úmyslu provést systémové změny. Změny, které by umožnily nastartovat vzdělávání všech žáků, i těch ze sociálně slabých rodin, v tak zvaném hlavním proudu vzdělávání.
Prohlašuji rovnou a bez uzardění, že tento úmysl vítám, byť nikoliv bezvýhradně. Jestliže jsme položili otázku: Co je příčnou neúspěšnosti romského žáka v české škole, měli jsme zajisté na mysli tuto příčinu zjistit a jejím odstraněním dosáhnout zlepšení úrovně vzdělání romských žáků. Zdůrazňuji „romských“ žáků. Není to proto, že bych preferoval etnický princip ve vzdělávání, jak mne může nedobře informovaný čtenář vinit.
Jsem si dobře vědom toho, jak rozdílné je romské dítě od běžného českého průměru, co se týče jeho výchovy v rodině, jeho připravenosti na proces vzdělávání a výchovy, rozdílné kultury i nepřítomnosti kontinuity pro vzdělání v romské rodině.
V tomto směru nesouhlasím s argumenty pana Laco Touška ze skupiny aplikované antropologie Západočeské univerzity v Plzni (LN 6.4.09), který tento krok pokládá za rasovou klasifikaci na školách. To by mohla být pravda jenom v tom případě, kdyby romský žák neměl žádné problémy na české škole. Ale on je má, a z velké části proto, že je romským žákem, s tím nic nespraví ani argumenty o rasové klasifikaci. Ona už tam je zakotvena- a to už hezky dávno.
Jiná je ovšem věc, jak se takový průzkum má provést. Tady paní Laurenčíková, náměstkyně ministra, zřejmě postrádá dostatek taktu a vnímavosti, když vymyslí to co vymyslela, pokud to byla ona, totiž: učitelé se zeptají a bude to. Nehledě na to, že stále není a nemusí být jasno kdo je romský žák a kdo není, zvláště při dotazníkové akci. V tomto směru bych panu Touškovi dal za pravdu.
Provést takový průzkum je výsostně delikátní věc, která není sprovozena ze světa pouhým příkazem učitelům.
Co tento průzkum může přinést? Když už nic jiného, alespoň průkazné zjištění o segregaci v české škole a jejich hrůzných dopadech. Tato segregace se dále promítá velmi negativně ve všech sférách společnosti. Ve škole jen začíná. Podrobnosti jindy a jinde.
Prohlašuji rovnou a bez uzardění, že tento úmysl vítám, byť nikoliv bezvýhradně. Jestliže jsme položili otázku: Co je příčnou neúspěšnosti romského žáka v české škole, měli jsme zajisté na mysli tuto příčinu zjistit a jejím odstraněním dosáhnout zlepšení úrovně vzdělání romských žáků. Zdůrazňuji „romských“ žáků. Není to proto, že bych preferoval etnický princip ve vzdělávání, jak mne může nedobře informovaný čtenář vinit.
Jsem si dobře vědom toho, jak rozdílné je romské dítě od běžného českého průměru, co se týče jeho výchovy v rodině, jeho připravenosti na proces vzdělávání a výchovy, rozdílné kultury i nepřítomnosti kontinuity pro vzdělání v romské rodině.
V tomto směru nesouhlasím s argumenty pana Laco Touška ze skupiny aplikované antropologie Západočeské univerzity v Plzni (LN 6.4.09), který tento krok pokládá za rasovou klasifikaci na školách. To by mohla být pravda jenom v tom případě, kdyby romský žák neměl žádné problémy na české škole. Ale on je má, a z velké části proto, že je romským žákem, s tím nic nespraví ani argumenty o rasové klasifikaci. Ona už tam je zakotvena- a to už hezky dávno.
Jiná je ovšem věc, jak se takový průzkum má provést. Tady paní Laurenčíková, náměstkyně ministra, zřejmě postrádá dostatek taktu a vnímavosti, když vymyslí to co vymyslela, pokud to byla ona, totiž: učitelé se zeptají a bude to. Nehledě na to, že stále není a nemusí být jasno kdo je romský žák a kdo není, zvláště při dotazníkové akci. V tomto směru bych panu Touškovi dal za pravdu.
Provést takový průzkum je výsostně delikátní věc, která není sprovozena ze světa pouhým příkazem učitelům.
Co tento průzkum může přinést? Když už nic jiného, alespoň průkazné zjištění o segregaci v české škole a jejich hrůzných dopadech. Tato segregace se dále promítá velmi negativně ve všech sférách společnosti. Ve škole jen začíná. Podrobnosti jindy a jinde.
