Šokující článek o zoufalých Vietnamcích, okrádaných nejen podnikavci v agenturách, ale i našimi úředníky, navozuje otázku: nemohly by na ně převést svou činost dobročinné organizace, které nám stále posílají složenky se srdcervoucími příběhy domorodých dětí v afrických zemích? Velká část našich milodarú pak slouží k tomu, aby do těchto exotických zemí jezdily skupiny našich pracovníků a studentů a spojily si tak prospěšné s příjemným. To by při pomoci beznadějně opuštěným asijským otrokům odpadlo.