Lidovky.cz

Bohumil Doležal: Úprk z politiky

Názory

  14:26
Politická situace je, jako vždycky v krizi, nejistá a vratká. Je pravděpodobné, že v podzimních volbách získají v Poslanecké sněmovně většinu postkomunistické strany (KSČM a ČSSD), a i když si ještě netroufnou vytvořit koalici (pro sociální demokraty to ostatně není výhodné, nejraději by vládli co nejvíce sami), v zásadních věcech se bez problémů shodnou. Opozice to bude mít těžké.

Naučte se prohrávat, vlast to potřebuje, vzkazuje ODS v komentáři Bohumil Doležal. foto: ČTK

Bezprostředně po listopadu 1989 byly, ještě ve spolupráci „pravdy a lásky“ a „neviditelné ruky trhu“, vytvořeny základy liberálního a demokratického politického systému, jaký tato země dosud nepoznala. Jistěže měl chyby – chyby nemají jen totalitní režimy (to jest takové chyby, o nichž by se smělo mluvit).

V průběhu dalších desetiletí byly učiněny četné pokusy ho narušit a zbourat, od různých nestydatých návrhů na změnu volebního systému z dílny ODS a ČSSD až po průběžné pokusy přistřihnout křidélka svobodě slova. Je třeba s uspokojením konstatovat, že vesměs neuspěly.


 Další komentáře Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz.



Paroubek a jeho garnitura se zdá být ve snaze o perestrojku tohoto systému zatím nejdůslednější. Je to dáno i osobními kvalitami lídra: pokud jde o důslednost a úpornost, nemá Jiří Paroubek na současné politické scéně konkurenta.

Není divu, že v takové situaci se projevují signály politického defétismu. Šíří se zprávy o tom, že exponovaní úředníci ministerstva zahraničí, které by pan Zaorálek, až se zmocní otěží, nejspíš nechal porazit a upéci, se chystají k odletu do zemí s teplejším politickým klimatem. Obyčejný čičmunda, sledující nebe vysoké politiky, z toho rojení usoudí, že se neodvratně blíží politická zima.

A nejde jen o to. Něco podobného lze sledovat i mezi špičkovými politiky vládní koalice. Odchod z politiky naznačil Miroslav Kalousek. Je to odchod podmíněný, možná se pokusí iniciovat novou pravicovou stranu. Nebylo by to lehké, ale na rozdíl od těch, kteří se o to po listopadu 1989 pokoušeli, pan Kalousek má tu výhodu, že není jurodivý cvok. K odchodu se chystají (v případě porážky ODS, a ta je bohužel pravděpodobná) ministři Langer a Říman. A něco podobného naznačil i premiér Topolánek: pokud se do PS dostanou jen ODS, ČSSD a KSČM a ODS nebude nejsilnější, skončí s politikou.

K tomu je třeba říci: je velmi pravděpodobné, že ČSSD vyhraje. Není vyloučeno, že se malé strany nedostanou do parlamentu, je to věc jejich nezměrné indolence. Pokud bude duu KSČM – ČSSD čelit benešovská (rozuměj klausovská) ODS, pravicová formou a cynická obsahem, můžeme se my, voliči, právem cítit zrazeni a opuštěni. Chce snad nynější vedení ODS potvrdit oprávněnost toho, co píší příslušníci hradní novinářské lobby, totiž že problém ODS je v tom, že původní idealisté typu Miroslava Macka byli nahrazeni cynickými manažery se špičatými botami, jimž jde jen o vlastní prospěch? Vlna kapitulantství, která se v ODS šíří, je nedůstojná a směšná. Prohrávat patří k životu. Naučte se prohrávat. Vlast to potřebuje.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.