Nesouhlasím s Vladimírem Bystrovim, že se „ruský buřič vrací do Prahy“. Jevgenij Jevtušenko nikdy nebyl žádný buřič. Patří mezi sovětské spisovatelé, které pojmenovali „děti 20.sjezdu“ (sjezdu KPSS samozřejmě). Tyhle „děti“ (Jevtušenko, Vozněsenskyj, Achmadulina, Rožděstvenskij…) svrhaly, na pokyn Chruščova, z historického piedestálu Stalina a modlili se k Leninovi. Tyhle „děti“ v nejvyšší míře přispěly k dezorientaci sovětské inteligence a k prodloužení existenci komunismu. Náležitě zhodnotil Jevtušenkovu tvorbu ve svých denících Jan Zabrána: absolutný konformismus. To, že on napsal v roce 1968 svůj náhrobní nápis „Ruský spisovatel. Rozdrcen ruskými tanky v Praze“, to nic neznamená. Před čtyřmi lety chtěl Jevtušenko zemřít jako „bojovník armády svobody“. U majora Fidela Kastra.