Ano, souhlasím téměř se vším napsaným v této poznámce. Ale nedá mi to, abych to opomněl komentovat rčením, že po bitvě je každý generálem.
Nevím, jak mohl Topolánek zabránit rebélii ve Straně Zelených, upřímně pochybuji, že by prosadil schválení radaru a netuším, jak by mohl se ctí udržet ublíženého Tlustého v řadách svých příznivců. Asi ani netušil, jaké pikle kuje ten, o jehož znovuzvolení se tak zasložil. A dalo by se pokračovat. Leccos snad mohl odhadnout (například že pro 30 Kč/ošetření ztratí hloupé voliče, jichž je vždy v populaci vyšší procento), ale těžko tomu mohl zabránit.
Hlasování o pádu Topolánkovy vlády sice vyvolal Paroubek (a patrně se sám lekl svého úspěchu), ale větev premiérovi podřízli jeho vlastní lidé. To je na věci to nejsmutnější a Deník zničeného úspěchu! na tom nic nezmění. Bohužel. Nicméně čas po demisi je zároveň časem předvolebním, takže těžko se divit takové sebepropagaci.
Nevím, jak mohl Topolánek zabránit rebélii ve Straně Zelených, upřímně pochybuji, že by prosadil schválení radaru a netuším, jak by mohl se ctí udržet ublíženého Tlustého v řadách svých příznivců. Asi ani netušil, jaké pikle kuje ten, o jehož znovuzvolení se tak zasložil. A dalo by se pokračovat. Leccos snad mohl odhadnout (například že pro 30 Kč/ošetření ztratí hloupé voliče, jichž je vždy v populaci vyšší procento), ale těžko tomu mohl zabránit.
Hlasování o pádu Topolánkovy vlády sice vyvolal Paroubek (a patrně se sám lekl svého úspěchu), ale větev premiérovi podřízli jeho vlastní lidé. To je na věci to nejsmutnější a Deník zničeného úspěchu! na tom nic nezmění. Bohužel. Nicméně čas po demisi je zároveň časem předvolebním, takže těžko se divit takové sebepropagaci.