Martin Weiss ve své poznámce uvádí výrok Martina Heideggera z roku 1949 o průmyslovém zemědělství jakožto soupodstatném s nacistickými vyhlazovacími tábory a tento výrok srovnává s aktuální metaforou bývalého prezidenta Václava Havla o práci pro dozorce v koncentračním táboře. Pozitivní na autorově poznámce je bezesporu skutečnost, že v jinak povrchním českém mediálním prostředí ještě díky některým autorům Lidových novin existuje prostor, kde lze zmínit výrok filosofa a nad tímto výrokem vést úvahu. Poněkud problematické je však zařazení tohoto výroku do oblasti jakési "antikapitalistické rétoriky", neboť ani výrok Heideggerův, ani metafora Havlova není "antikapitalistická", nýbrž "antitechnická" ve smyslu protestu proti redukci světa na technickou materiální soustavu, přičemž - jak nám ukázala nedávná historie a jak lze shledat i nyní - v oblasti technické redukce světa se mohou velice dobře shodnout "kapitalisté" se "socialisty", pokud je jejich vidění světa redukováno na materialistickou dimenzi ekonomického expanzivního růstu bez ohledu na vnější i vnitřní krajinu. V tomto smyslu je Havlova metafora konzistentní s jeho dlouhodobě známými filosofujícími postoji a v tomto smyslu má Martin Weiss pravdu, že Havlovo vidění světa je výrazněji "netechnické" a svým způsobem "zelenější", nežli některé ekonomické postoje Strany zelených. Je proto asi logické, že v rámci výrazně "technicky" orientovaných parlamentních stran se Havlovy podpory dočkala právě Strana zelených.
Jan Tejkal, Ostrava-Heřmanice