Jelikož jsem (nikoli jmenovitě) zmiňována v eseji Petra Hájka (Orientace, 23. 5.), nemohu pominout drobné nepřesnosti v jeho textu, které se mne zčásti osobně týkají. Je pravda, že jsem na jeho příspěvek nereagovala na místě - považovala jsem totiž za nutné ověřit si pochybnosti o údajných faktech, kterými pan Hájek svá tvrzení podkládá. Těžko jsem mohla být připravena lépe, když se mi do semináře nepodařilo nalézt ani náznak, že by se pan Hájek, ačkoli prý "s darwinismem dlouhodobě ... polemizuje", v této věci kdy veřejně vyjadřoval. Z úvodního slova Václava Klause jsem naopak nabyla dojmu, že ani pan prezident netuší, s čím pan Hájek přijde.
Když se mé pochybnosti potvrdily, zareagovala jsem 5 dnů (nikoli "několik týdnů") po zveřejnění projevu pana Hájka otevřeným dopisem, zveřejněným i na mém blogu na serveru Respektu (nikoli "ve svém domovském Respektu" – obsah blogu je výhradně na autorovi). Dopis je dostupný, čtenář může sám posoudit, nakolik esej pana Hájka i mediální ohlasy odrážejí, oč mi jde. Víru pana Hájka ctím, i když ji nesdílím; proto soudím, že si nezaslouží být prosazována pomocí lží, urážek a ideologických pseudoargumentů. Lze ale něco jiného očekávat od autora, který se nezatěžuje s detaily, jako je časová posloupnost a povaha reakcí na jeho vystoupení, počet spoluřečníků na semináři, autorství citátů či základní terminologie oboru, v němž se prý cítí povolán diskutovat?
Je čím dál těžší uvěřit, že hovoří-li pan Hájek z titulu své funkce, dává si na faktech záležet více, než když mluví jen tak za sebe; to mne znepokojuje. Lituji také, že na rozdíl od něho nemám zrovna v tisku knihu – jistě by se hned lépe prodávala.
Když se mé pochybnosti potvrdily, zareagovala jsem 5 dnů (nikoli "několik týdnů") po zveřejnění projevu pana Hájka otevřeným dopisem, zveřejněným i na mém blogu na serveru Respektu (nikoli "ve svém domovském Respektu" – obsah blogu je výhradně na autorovi). Dopis je dostupný, čtenář může sám posoudit, nakolik esej pana Hájka i mediální ohlasy odrážejí, oč mi jde. Víru pana Hájka ctím, i když ji nesdílím; proto soudím, že si nezaslouží být prosazována pomocí lží, urážek a ideologických pseudoargumentů. Lze ale něco jiného očekávat od autora, který se nezatěžuje s detaily, jako je časová posloupnost a povaha reakcí na jeho vystoupení, počet spoluřečníků na semináři, autorství citátů či základní terminologie oboru, v němž se prý cítí povolán diskutovat?
Je čím dál těžší uvěřit, že hovoří-li pan Hájek z titulu své funkce, dává si na faktech záležet více, než když mluví jen tak za sebe; to mne znepokojuje. Lituji také, že na rozdíl od něho nemám zrovna v tisku knihu – jistě by se hned lépe prodávala.