Velkým překvapením byl hlavně červencový pokles nezaměstnanosti v USA a také nižší propad hospodářského výkonu země ve druhém letošním čtvrtletí. Pokles HDP o jedno procento je ve srovnání s více než šestiprocentním propadem v prvním čtvrtletí opravdu příjemným překvapením.
Možná krize opravdu skončila v srpnu, jak říká nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman. Ale je také možné, že ani z této zprávy nebudeme mít nakonec tak velkou radost, jak jsme si mysleli. Americká ekonomika se totiž ještě může propadnout, jak varuje třeba Nouriel Roubini, který dlouho dopředu předpovídal splasknutí bubliny na realitním trhu.
Do složité situace by se Amerika – a s ní i zbytek světa – dostala, kdyby po současné recesi přišel jen dlouhodobý minimální růst. Před tím také varuje mnoho ekonomů. Vycházejí přitom z jednoduché úvahy. Americké domácnosti si v uplynulých letech žily výrazně nad poměry, čehož výsledkem je jejich vysoká zadluženost. A v následujících letech budou své dluhy muset splatit, takže na žádné velké utrácení jim nezbude.
Americká ekonomika, dosud zvyklá na vysokou domácí spotřebu, se s tímto úbytkem peněz nebude moci vypořádat jinak než nižším růstem. Své by o tom mohli vyprávět Japonci, jejichž ekonomika obdobně fungovala uplynulých dvacet let.
Faktem je, že poradkyně amerického prezidenta má v tuto chvíli důvody k optimismu. Pro analytiky je teď důležité, že se z problémů začínají dostávat i krizí hluboce zasažené banky. Pomalu vracejí státní půjčky a opět vykazují zisk. Na tento signál čekal celý svět, protože všichni věděli, že bez jejich ozdravení se oživení nedočkáme. Takže můžeme opatrně slavit.