Pan Pecina se snaží navodit dojem, že za žhářským útokem ve Vítkově stojí Dělnická strana, čílí se Vandas. Má pravdu. Ministr Pecina opravdu nechce dopadnout jako jeho předchůdce Langer, který se zákazem DS narazil u soudu.
Ano, jen těžko lze prokázat, že ten či onen člověk zaháčkovaný do kauzy Vítkov má legitimaci Dělnické strany. Ale při troše snahy lze prokázat, že DS kultivuje prostředí, ve kterém se tito lidé pohybují, ba více – že tito lidé jsou s ní propojeni. Jinými slovy, že Dělnická strana je politickým křídlem neonacistů.
Z hlediska selského rozumu stačí už název. Víte, co znamená zkratka NSDAP? Národně socialistická německá dělnická strana. I když ten titul Hitlerovy politické kohorty okrájíte až na dřeň, základ zůstane – dělnická strana.
Soudu takový argument samozřejmě nestačí. Zato by mu mohla stačit informace z parlamentu, která říká, že mezi sponzory Dělnické strany najdeme Davida Vaculíka, obviněného z kauzy Vítkov, který se již přiznal. Náhoda? Tomu soud uvěří jen těžko. Tady má Pecina oproti Langrovi v ruce trumf.
Pecina se tak ocitá v situaci španělského premiéra Aznara v době, kdy prosazoval zákaz strany Herri Batasuna. Aznar měl silnou motivaci – sám v roce 1995 o fous unikl atentátu ETA. Měl i radikálního soudce Garzóna, jenž v roce 2002 zákaz prosadil podle pravidel platných v demokracii. Poslanci Batasuny mohli nadále fungovat, ale strana po tři roky nesměla pořádat veřejná shromáždění, musela zavřít kanceláře, byly jí zmrazeny účty... Najde-li Pecina svého Garzóna, "dělníci" si peníze získané za volební mandáty ani neužijí.