Vypovídají tolik, co po čtyřech letech vlády velké koalice v Berlíně tuší i ledabylý pozorovatel. Že skóre velkých se potácí, zatímco skóre malých, co se vládou neumazali (liberálové), míří vzhůru. Ale jinak nabízejí vzniklé většiny široký výběr. V Sasku evokují návrat ke Kohlovým vládám konzervativců s liberály (řekněme model ODS – TOP 09). V Durynsku mix socialistů s postkomunisty (model ČSSD– KSČM). V Sársku pak dosavadní velkou koalici Angely Merkelové (model ODS–ČSSD).
Těžko být dnes v Německu prorokem. Aktuální čísla z celospolkových průzkumů dávají jasnou šanci normální pravicové vládě CDU a FDP. Ale víkendové volby v Sasku, Durynsku a Sársku velí k opatrnosti. Člověk si už připadá málem jako římský Cato se svou umanutostí Kartágem, leč hrozba dalšího pokračování velké koalice v Berlíně trvá. I Němci – podobně jako Rakušané – by si mohli osvojit zlozvyk, že vládnout lze i bez účinné opozice.